Není konopí nebezpečné? Opravdu by mi mohlo pomoci od mých zdravotních problémů? V jaké podobě a v jakém množství ho mám užívat? Mám se poradit s lékařem? Na následujících řádcích najdete odpovědi na tyto i další otázky, jež si kladou všichni nemocní uvažující o konopné léčbě.
Tisíce let tradičního léčení
Nejprve se ale musíme na chvíli podívat do historie. Než bylo konopí v průběhu minulého století zakázáno a stigmatizováno jako nebezpečná droga, sloužilo lidem po celé planetě dlouhé tisíce let jako zdroj výživné potravy a vysoce odolných materiálů na výrobu všeho možného od oblečení přes lana až po papír. Především se však jednalo o hojně využívané přírodní léčivo.
První písemné zmínky o léčebných účincích konopí pocházejí podle dochovaných pramenů z Číny, konkrétně z doby působení bájného císaře a léčitele Šen-nunga. Ten měl zkompletovat tradiční způsoby přírodní léčby a znalosti přenášené z generace na generaci.
Na konci 19. století se z konopí vyráběly desítky léků, jež byly dostupné na lékařský předpis i volně.
Kolem roku 2700 před Kristem vytvořil první sbírku farmakologických receptů a návodů k léčbě a konopí tam uvádí mezi nejlepšími elixíry na nesmrtelnost. Samičí rostliny doporučoval při ženských potížích, revmatismu, beri-beri, malárii, zácpě, dně, poruchách koncentrace a dalších neduzích.
Civilizace starověké Číny dokázala díky vysokému stupni rozvoje zpracovat a umně využít de facto všechny části konopí. Kořeny, semínka a květy využívala jako léčivo a potravinu, stonky na papír, hadry, provazy a tak dále.
Od neduhů k duchovnu
Tento převážně pragmatický přístup ke konopí se na území nedaleké Indie změnil v uctívání božské rostliny především z hlediska jejích omamných účinků, které se staly nedílnou součástí kulturních zvyků a náboženství v této významné starověké kultuře.
Popíjení bhangu – nápoje z konopí a dalších přísad – patří mezi tradiční činnost i v dnešní době, přičemž dříve tento přípravek ve velké míře také pomáhal nabudit vojáky před bitvou, snižoval horečky a ulevoval od bolestí. Člověk se díky němu měl dostat i do stavu, kdy mohl komunikovat s bohy, přičemž bhang byl také důležitou součástí tantrické jógy a sexu, protože jeho účinky zintenzivňovaly duchovní prožitek při aktu (recept na vynikající indický bhang najdete v zadní části tohoto vydání Konopí).
Vstup do světa moderní medicíny
Konopí se ze staré Číny a Indie dostalo přes Persii, Řecko a Řím až do Evropy, kde se jeho pěstování rozšířilo v nově se utvářejících národních státech jako například v Anglii a Francii. Po příchodu Evropanů na americkou půdu na konci 15. století se během následujících tří set let stalo jednou z nejrozšířenějších plodin pěstovaných na území dnešních Spojených států. Po celou tuto dobu bylo však v Evropě i za oceánem bráno především jako hospodářská plodina, nikoli jako léčivá bylina – to se změnilo až díky práci irského vědce a lékaře Williama B. O’Shaughnessyho v první polovině 19. století.
Zatímco ve Francii se v té době lidé seznamovali s omamnými účinky hašiše (což je zjednodušeně řečeno koncentrovaná konopná pryskyřice), který s sebou přinesli vojáci vracející se z Napoleonova tažení v Egyptě, O’Shaughnessy působil na lékařské fakultě v indické Kalkatě, kde pozoroval, na co všechno Indové využívají konopí.
V roce 1839 pak zveřejnil výsledky svých výzkumů a pozorování a nasměroval tehdejší západní medicínu k zevrubnému studiu této byliny. Sám konopí podával zvířatům, přesvědčil se o jeho bezpečnosti a používal ho i u pacientů trpících vzteklinou, revmatismem a epilepsií. Dojem na něj udělaly též jeho uklidňující účinky. V neposlední řadě si pochvaloval, že tinktura z konopí (ústně užívaný lihový výluh) dokáže mírnit bolesti.
Překotný rozvoj
Další evropští lékaři a vědci ho brzy následovali a od druhé poloviny 19. století se začalo objevovat mnoho odborných publikací, které O’Shaughnessyho teze potvrzovaly a dále rozvíjely. Lékaři zkoušeli rozličné přípravky a extrakty na různé nemoci a pečlivě vše zaznamenávali. Léčivo nemělo stigma nebezpečné drogy, a proto mohli odborníci vykonávat svou práci bez předsudků a objektivně prezentovat výsledky svých bádání.
Ve Velké Británii navázal na O’Shaughnessyho například John R. Reynolds – svého času velmi známý profesor medicíny v Londýně a osobní lékař jedné z nejslavnějších britských panovnic, královny Viktorie, které podával jednou měsíčně extrakt z konopí k utišení menstruačních bolestí.
Nejoblíbenější lék
Několik let po zveřejnění výsledků O’Shaughnessyho výzkumů se konopí poprvé objevilo i v oficiálním vydání Lékopisu Spojených států amerických – konkrétně ve třetí edici z roku 1851. V letech 1840 až 1900 bylo v amerických lékařských žurnálech publikováno více než sto odborných článků, které doporučovaly užívat konopí na celou řadu zdravotních problémů.
Vědecky bylo nesčetněkrát prokázáno, že kanabinoidy a další složky konopí pozitivně ovlivňují celou řadu fyziologických funkcí v celém těle.
Američtí lékaři a lékárníci začali předepisovat konopné léky jako například tinktury, náplasti a různé oleje. Na konci století se z této rostliny vyráběly desítky preparátů, jež byly dostupné na lékařský předpis i volně. Svými přípravky tehdy zásobily trh i mnohé z největších farmaceutických koncernů dneška.
Cesta do tmy
Z výše napsaného je zřejmé, že konopí bylo v druhé polovině 19. a na začátku 20. století mezi evropskými i americkými lékaři a pacienty velice populární a mělo široké spektrum využití. Bohužel pak přišla nesmyslná prohibice, která se ze Spojených států postupně rozšířila do celého světa a vedla mimo jiné i k vyřazení konopí z moderní medicíny.
Druhým, tentokrát čistě praktickým důvodem, proč se na počátku minulého století využití konopí v medicíně začalo omezovat, bylo zavedení nitrožilní aplikace farmaceutik. Hlavní léčivé látky v konopí zvané kanabinoidy totiž nejsou rozpustné ve vodě nebo jednoduše aplikovatelné injekčně do krevního oběhu.
K postupnému vymizení konopí z lékáren vedly i potíže s rozdílnou potencí jednotlivých rostlin či preparátů a také skutečnost, že na stejné přípravky reagovali různí pacienti velmi odlišně. Na trh mezitím vstoupily snadno získatelné syntetické přípravky, u nichž se mnohem snadněji dosahovalo stejného a standardního účinku. Přesto všechno bylo na začátku století v nabídce amerických lékáren dvacet osm přípravků obsahujících konopí, a to až do doby, než bylo v roce 1937 jeho veškeré užívání ze dne na den zakázáno Kongresem.
Konopí tak v průběhu 19. století zažilo v evropské a americké medicíně nejdříve velmi rychlý vzestup a nakonec i pozvolný pád. Obrat k lepšímu přišel až před zhruba třemi desítkami let, a to konkrétně v podobě objevu takzvaného endokanabinoidního systému. Na následné identifikaci prvních endokanabinoidů, tedy kanabinoidů přítomných v těle, měl lví podíl i světově uznávaný český chemik Lumír Hanuš.
Endokanabinoidní systém a konopí
Takzvaná endokanabinoidní receptorová soustava, pro kterou se vžilo označení endokanabinoidní systém, byla v lidském těle objevena na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Vědci i lékaři od té doby přinášejí další a další důkazy o tom, jak zásadní vliv na fungování našeho organismu a udržování rovnováhy (takzvané homeostáze) má tato soustava receptorů, jež jsou rozeseté po celém těle – od mozku přes vnitřní i vnější orgány až po imunitní systém.
Objev kanabinoidních receptorů, jež v těle farmakologicky reagují s látkami obsaženými v konopí (takzvanými kanabinoidy), tak nabídl vysvětlení, proč má konopí na zdraví člověka tak všestranné účinky.
V roce 1992 přišel další významný objev – v Izraeli působící chemik Lumír Hanuš, který se konopí profesně věnuje již od svých studií na Univerzitě Palackého v Olomouci, identifikoval spolu s americkým molekulárním biologem Williamem Devanem první endokanabinoid. Nazvali ho anandamid podle sanskrtského výrazu ānanda, což znamená vnitřní štěstí. Následně bylo potvrzeno, že anandamid se váže na stejné kanabinoidní receptory v mozku, do jakých zapadá jako klíč i nejznámější kanabinoid obsažený v konopí – tetrahydrokanabinol neboli THC.
Propojení konopí a lidského těla
Vědecky bylo nesčetněkrát prokázáno, že kanabinoidy a další složky konopí pozitivně ovlivňují celou řadu fyziologických funkcí v celém těle. Oblíbené tvrzení některých pacientů, že konopí je panacea neboli všelék, tedy nemá k pravdě tak daleko, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na druhou stranu platí to, co neustále ve svých přednáškách a rozhovorech opakuje docent Hanuš: „Konopí nepomůže vždy, ne u každého, ne při každé nemoci a ne v každém stadiu.“
I z toho důvodu se v souvislosti s konopím v poslední době čím dál častěji hovoří o potřebě „individualizované“ konopné léčby. To znamená, že ke každému pacientovi by se mělo přistupovat individuálně, a to jak z hlediska obsahu jednotlivých kanabinoidů a jejich vzájemných poměrů ve zvažovaném léčivu, tak z hlediska způsobu podání.
Nejnovější výzkumy navíc naznačují, že na celkovém léčivém účinku konopí se nepodílejí pouze kanabinoidy, ale i aromatické látky zvané terpeny, flavonoidy a další. Před vědci a lékaři tak stojí mnoho výzev, než nám budou schopni přesně říct, jaká forma a množství konopné medicíny by byla nejvhodnější pro toho či onoho pacienta. Novým objevům na tomto poli se budeme samozřejmě pozorně věnovat na stránkách našeho magazínu.
Na co konopí prokazatelně pomáhá
Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že víme v podstatě jen to, že toho stále moc nevíme. Ve skutečnosti máme dnes k dispozici dostatečné množství odborných studií na zvířatech, buněčných kulturách i na lidech a z vědeckých poznatků jasně vyplývá, že konopí je bezpečné, netoxické a efektivní léčivo na celou řadu nemocí či stavů. Níže naleznete stručný přehled těch nejčastějších zdravotních obtíží, na které může konopí být účinným lékem. V dalších vydáních magazínu Konopí se jednotlivým stavům a diagnózám budeme věnovat zevrubněji.
Bolest
Bolest (především chronická) představuje jeden z nejčastějších důvodů medicínského využití konopí. Výzkumy i zkušenosti pacientů naznačují, že terapeutické účinky kanabinoidů se nejvíce projevují při takzvané neuropatické bolesti. Tou trpí například pacienti s roztroušenou sklerózou nebo fibromyalgií.
V posledních letech přibývá studií prokazujících, že léčba konopím pomáhá snižovat spotřebu nebezpečných opioidních léčiv (tj. preparátů na léčbu bolesti vyrobených na bázi opiátů). Ve státech, kde je využití konopí v medicíně legální, byl vypozorován menší počet úmrtí i hospitalizací v důsledku předávkování těmito léky.
Diabetes
Diabetes mellitus neboli lidově cukrovka představuje skupinu autoimunitních onemocnění charakterizovanou poruchami tvorby inzulinu, jež vedou k hyperglykémii (abnormálně vysoká koncentrace glukózy v krvi). Preklinické studie naznačují, že kanabinoidy dokáží mírnit progresi diabetu a navíc ulevují od celé řady symptomů. V posledních letech se objevilo několik studií, podle nichž se u uživatelů konopí snižuje riziko onemocnění diabetem 2. typu ve srovnání s lidmi, kteří konopí neužívají.
Onemocnění trávicího ústrojí
Gastrointestinální poruchy, mezi něž patří funkční nemoci zažívacího traktu (například syndrom dráždivého tračníku) a chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida), postihují v civilizovaném světě stále více lidí, zejména pak mladších žen.
Objev kanabinoidních receptorů nabídl vysvětlení všestranných účinků konopí na zdraví člověka.
Mezi hlavní příznaky onemocnění trávicího ústrojí patří křeče, bolesti břicha, zánět výstelky tlustého anebo tenkého střeva, chronický průjem, krvácení z konečníku a ztráta na hmotnosti.
Pacienti s těmito chorobami často uvádějí, že z léčebných důvodů užívají konopí. Mnoho odborníků je dnes přesvědčeno, že léčba kanabinoidy představuje nadějný směr v léčbě mnoha onemocnění trávicího ústrojí.
Nevolnost, zvracení a nechutenství
Konopí významně ovlivňuje nevolnost a zvracení u pacientů se žloutenkou typu C a s HIV/AIDS a mírní tyto příznaky u onkologických pacientů v důsledku chemoterapie nebo radioterapie (ozařování). Již od roku 1986 je synteticky izolované THC – známé pod prodejním názvem Marinol – dostupné lékařům k léčbě nechutenství spojeného s váhovým úbytkem u pacientů, jimž bylo diagnostikováno HIV/AIDS.
Jedním z dobře známých účinků konopí je výrazné zvýšení chuti k jídlu. Příjem kaloricky bohaté stravy může u pacientů podpořit váhový přírůstek a přísun potřebných živin, což může být stěžejní v boji s některými onemocněními, jako je například syndrom chřadnutí. K léčbě nevolnosti, zvracení a nechutenství jsou dostupná i jiná léčiva, avšak to, že konopí má kombinovaný účinek na všechny tyto příznaky, z něj dělá výjimečně účinný prostředek.
Onkologická onemocnění
Kanabinoidy jsou užívány pacienty s rakovinou k takzvané paliativní (podpůrné) léčbě, protože – jak již bylo řečeno – tlumí nevolnost, zvracení a bolest, podporují chuť k jídlu a zlepšují kvalitu spánku.
Kromě paliativního působení ovšem studie na zvířatech a nádorových buňkách ukázaly, že kanabinoidy jsou za určitých podmínek schopné rakovinné bujení několika různými způsoby zpomalovat a zastavovat. Přes pokračující rozvoj výzkumu a poznání nemáme ale v současnosti spolehlivý důkaz na úrovni lidských studií, který by toto tvrzení potvrdil.
Roztroušená skleróza
Mnoho pacientů po celém světě používá konopí ke zmírnění bolestí a svalových křečí spojených s roztroušenou sklerózou. Jedná se o jednu z diagnóz, u kterých již proběhla řada velkých klinických studií.
Ty stejně jako zkušenosti pacientů z celého světa ukázaly, že konopí dokáže efektivně ulevovat od bolestí, mírnit křeče a zlepšovat další projevy tohoto neléčitelného onemocnění. Některé odborné práce dokonce naznačují, že látky obsažené v konopí mají potenciál zpomalovat či dokonce zastavovat postup nemoci.
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba je neurologické onemocnění charakterizované progresivní ztrátou paměti a naučeného chování. Odhaduje se, že po celém světě jí trpí kolem 30 milionů lidí, přičemž v současnosti není známa účinná léčba, která by dokázala zastavit její progresi, a existuje pouze několik farmaceutik, jež dokáží léčit symptomy. Z výsledků výzkumů posledních let vyplývá, že léčba pomocí kanabinoidů dokáže pacientům s Alzheimerovou chorobou nejen ulevit od symptomů nemoci, ale také zpomalit její progresi.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je progresivní onemocnění centrální nervové soustavy, jehož následkem je třes, zpomalení pohybu a ztuhlost svalů. V současnosti na ni neexistuje lék a konvenční medikamenty dokáží působit pouze na její symptomy. Údaje z provedených šetření ukazují, že pacienti trpící Parkinsonovou chorobou považují konopí za vysoce účinnou látku mírnící příznaky nemoci, zejména při léčbě nemotorických symptomů.
Tato tvrzení podporují údaje z observačních průzkumů. Na různé příznaky Parkinsonovy choroby pravděpodobně účinkuje také podávání jednotlivých kanabinoidů. Dle řady kazuistik publikovaných v roce 2014 v časopisu Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics každodenní léčba kanabidiolem (CBD) redukovala u pacientů s Parkinsonovou chorobou symptomy poruchy chování během spánku ve fázi REM.
Epilepsie
Přestože současná léčiva umožňují relativně zvládat příznaky epilepsie, až 30 % pacientů nemá nad svými záchvaty dostatečnou kontrolu. U závažnějších forem epilepsie je sice možná operace, ale jedná se o velice citlivé a komplikované zákroky s rizikem vážného poškození mozku. Pro tyto typy pacientů by konopí mohlo znamenat lék první volby. Již v roce 1979 potvrdily studie prováděné na potkanech antikonvulzivní účinky samostatně podávaného CBD.
Psychiatrické poruchy a traumatické zážitky
Použití kanabinoidů při léčbě duševních poruch jako schizofrenie, úzkost a bipolární porucha je další perspektivní, zatím však jen omezeně prozkoumanou oblastí. Ačkoli dlouhodobé užívání vysokých dávek THC bylo označeno za rizikový faktor potenciálně spouštějící takovéto typy psychických poruch u geneticky predisponovaných jedinců, zdá se, že jiné kanabinoidy mají právě opačný účinek. V tomto ohledu vykazuje velký potenciál opět CBD, nicméně lidé například s traumatizujícími zážitky po nehodě, znásilnění nebo válečném konfliktu často uvádějí, že jim nejlépe pomáhá konopí s vyšším obsahem THC.
Rizikové faktory
Na závěr si stručně zmíníme hlavní rizika spojená s užíváním konopí (ať už k léčbě nebo pro zábavu). Detailně se tomu, jak správně konopí užívat, abychom z něj měli co největší léčebný užitek, budeme věnovat v příštím vydání našeho magazínu.
Srdeční poruchy
Kanabinoidy mohou mít sice pouze dočasný, ale zato silný vliv na srdeční tep a krevní tlak. Pacienti, u nichž se vyskytla srdeční porucha nebo kteří užívají jakýkoli typ léků na srdce, by měli konopí užívat pouze pod lékařským dohledem.
Psychóza
Ve vzácných případech může konopí spouštět psychózu – ovšem nikoli u každého, ale pouze u jedinců, kteří k tomu mají genetické dispozice. Pacienti, v jejichž rodině se vyskytují psychické poruchy, zejména schizofrenie nebo bipolární porucha, by se o vhodnosti konopné léčby měli poradit se svým lékařem.
Psychická závislost
Při užívání konopí jako léku není vznik závislosti pravděpodobný. Doporučená denní dávka pro léčbu je obvykle nižší než dávkování pro rekreační účely. Pacient je navíc po celou dobu monitorován lékařem. Vysoké dávky podávané v delším časovém horizontu mohou vést ke vzniku psychické závislosti. Ve zcela ojedinělých případech se mohou objevit abstinenční příznaky, jako například slabé formy neklidu, podrážděnost a nespavost.
V zadní části časopisu najdete aktuální mapu lékařů předepisujících konopí v České republice.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
