Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Česko se vydává u konopí správnou, ale pomalou cestou dekriminalizace samopěstování. Dnes už jsou přitom dál nejen v Kanadě, většině Spojených států nebo v sousedním Německu, ale i v muslimské monarchii v Maroku.
Vývoj legislativy v oblasti konopí míří do slepé uličky. Koaliční shoda na nejmenším možném jmenovateli – samopěstování pár rostlin a jinak nic – má dopady i do trestního práva. Pokud se bez ohledu na názor odborné veřejnosti půjde do této vykostěné varianty, bude to znamenat, že lidé budou dál sedět ve vězení za pár kytek konopí. Navíc je pravděpodobné, že kriminalizace naopak přibude.
Chaos v akci
Může za to chaotické fungování této koalice, kdy návrhy v takto zásadní oblasti vznikají od stolu a pohledem z okna. Namísto akceptace kvalitního návrhu bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který vypracoval legislativní řešení v souladu s aktuálními světovými trendy, si poslanci píší návrhy konopné legislativy na koleně. Důsledky, které to může mít, přitom nedokážou dohlédnout.
V českých vězeních sedí lidé, kteří podle soudů měli plánovat prodej konopí, jež ani neexistovalo.
V Česku sedí ve vězení mnoho lidí za to, že vypěstovali pár rostlin konopí. A evidentně budou sedět ještě dlouho. Justice má na ně obzvláštní pifku a dává to najevo všemi způsoby.
Co je horší – krást, nebo pěstovat?
Tak například Lukáš Ch. ze Znojma, který pěstoval na kyselé lesní půdě devět kytek, dostal za tento „organizovaný zločin“ (vedle pěstovali podobný počet rostlin i jeho kamarádi a občas si to vzájemně zalili) osm let.
Letos v srpnu se konalo zasedání ohledně předčasného propuštění, Lukáš už si totiž půlku odseděl. Ale protože jednou během čtyř let ve vězení zaspal, soud rozhodl, že ho ven nepustí. Dle soudu je totiž pro společnost extrémně nebezpečný a mohlo by být ještě hůř: dřív totiž „jen“ něco ukradl, později ale pěstoval jed ve formě konopí. Logika justice byla neúprosná: „Kdo ví, kde by se to mohlo zastavit!“
Petr B. má výměru trestu také osm let. Byl dlouhodobě těžce nemocný, chronické bolesti zad a kloubů, kožní problémy a další obtíže. Pěstoval si proto konopí na mastičky, a aby si ulevil od bolesti. Teď má osm let hnít ve vězení.
Michala B. zase chytil policejní orgán se dvěma kily rostlinek. Malých řízků! V rámci náhodného sčítání a násobení se policisté dopočetli, že by z toho bylo 20 kilo drogy, které by určitě prodal. Na ten prodej nemají ani důkazy, ani dokonce jakoukoli indicii. Přesto Michal skončil na čtyři a půl roku v žaláři.
Co by bylo kdyby
Všechny konopné případy, kdy lidé sedí na absurdně dlouhou dobu ve vězení, mají společného jmenovatele – je jím strašidlo naprosto hypotetické distribuce. Ve většině příkladů není prokázána, ale státní zástupce ji takzvaně presumuje, tedy předpokládá.
Tento pojem známe ze sousloví „presumpce neviny“. Úhelný kámen trestního práva. Dokud není někdo pravomocně odsouzen, musí se na něj pohlížet jako na nevinného. Jenže v oblasti drogových – tedy i konopných – přečinů se z toho stává presumpce viny. Jedním ze stavebních kamenů této presumpce viny je to, že se automaticky předpokládá, že od nějakého množství člověk konopí prodává. Protože ho má prostě „tak nějak moc“.
Myšlenkové zločiny
V oblasti, která se trestněprávně opírá o pojmy jako „větší než malé množství“, přichází skutečně na pořad úvaha soudu (jež má dokonce oporu v judikátech Nejvyššího soudu) o „tak nějak moc velkém množství“. A obvinění jsou na základě této úvahy zavíráni. I když ten prodej nikdy nenastal a daný člověk ho ani nezamýšlel.
Ještě jednou, protože to zní neuvěřitelně – v našich vězeních sedí lidé klidně na osm let za to, že soudy tvrdí, že chtěli prodat konopí, které navíc ještě vůbec nemuselo existovat. Je to podobné, jako kdyby vás soud zavřel za to, že v budoucnu určitě budete chtít zabít svého kolegu ve firmě. Protože jste se v mládí jednou pobil s dětmi na pískovišti ohledně báboviček a není vyloučené, že se kolega vyspí na večírku s vaší ženou. Nebo vy s jeho. A odtud je už kousek k vraždě. Podobná mentální konstrukce vede k tomu, že lidé v této zemi chodí do vězení za domnělý prodej konopí.
Zde se dostáváme k vysvětlení toho, kam se řítí vývoj české konopné legislativy. Sice se možná povolí vypěstování si pár rostlinek (aktuální počet tří rostlin byl vytažen z klobouku s pohledem upřeným do Německa), ale zůstane trestné další „nakládání“ s ním, čímž se myslí i ona domnělá distribuce. Změna trestního zákoníku totiž řeší prakticky pouze jen držení „vlastního“ konopí.
Bez delegace ostrouhají všichni
Součást problému je, že z koaličního „kompromisu“ vypadla i jakákoli možnost delegace, tedy pěstovat konopí pro osobní účely i pro někoho jiného. A tady jsme u jádra pudla, protože v realitě to bude vypadat následovně takto: Když vypěstujete víc, spálíte to? Nikoli. Běžně se s tím budete dál nakládat. Třeba budete chtít podarovat babičku, dědečka, strýčka nebo tetičku. Nebo jen budete mít toho konopí prostě „tak nějak moc“.
Soud odmítl propustit Lukáše Ch. po odkroucených čtyřech letech z osmi proto, že během výkonu trestu jednou zaspal.
Alfa a omega toho, aby se Česko vydalo cestou dnes už mnoha dalších států, je změnit trestní zákoník a tresty za nakládání s konopím nechat až od opravdu vysokých množství. Zavírat na dlouhá léta do vězení někoho, kdo prodal – nebo lépe řečeno mohl prodat – hmotnost na úrovni ani ne tašky brambor, nedává žádný společenský smysl.
Příklady táhnou
Spolu s uvolněním konopných zákonů v Německu vyšlo ven z vězení zatím zhruba 400 lidí. V Maroku král nedávno osvobodil skoro 5 000 osob, které byly buď stíhané, nebo ve výkonu trestu kvůli konopí. Z lidskoprávních, ale i ekonomických důvodů. Aby měl kdo pracovat na rychle rostoucím trhu s legálním konopím, na nějž se Maroko zaměřuje. Ve Slovinsku se před prázdninami společnost v nezávazném celostátním referendu vyslovila pro povolení samopěstování.
Česko tak stojí na rozcestí – zda udělá v oblasti konopí něco, co nás z tohoto středověku, kdy lidé chodí sedět za „ideozločiny“, vyvede, nebo zda se vše upne jen k potřebě odprezentovat před volbami, jak jsme to „zase dokázali”, i když výsledek bude z hlediska následné kriminalizace horší, než kdyby se neudělalo vůbec nic.
A lidé jako Petr B., Lukáš Ch. nebo Michal B. budou dál plnit věznice.
Autor je mluvčí iniciativy Rodiny proti prohibici a spolupracovník think-tanku Racionální politiky závislostí.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
