(V šestém vydání Konopí vyšel obsáhlý rozhovor s nestorem českého konopářství Václavem Říhou, který vám nyní přinášíme v kompletním znění.)
Mezi konopáři se mu neřekne jinak než „pan Říha“. Tento nepřehlédnutelný elegán s podmanivým hlasem a hustou kšticí patří bezesporu mezi největší odborníky na pěstování a zpracování konopí v České republice. Před rokem sice oslavil sedmdesáté narozeniny, ale na jeho vzhledu a elánu to – zřejmě i díky naší oblíbené léčivce – rozhodně není znát.
Na kolika hektarech jste letos zasel?
V rámci různé spolupráce jsme zaseli zhruba 220 hektarů. Z toho jen tady u nás v Chrašticích máme šest hektarů, na kterých děláme různé pokusy a řešíme další vývoj, zkoušíme nové postupy a nakonec sbíráme list. V rámci těch 220 hektarů se většina pěstuje na semínko – sklízíme teď od Znojma přes Jindřichův Hradec až k Českým Budějovicím. Tato oblast je velmi vhodná pro obilniny, takže je vhodná i pro konopí.
Kde ještě se u nás konopí dobře pěstuje a kolik ho vůbec v Česku letos vyrostlo?
Vhodná je oblast Plzeňska, krásně roste i kolem Mělníka a na Teplicku. Tam všude už jsme konopí pěstovali a měli velice dobré výsledky. Celkem je v naší republice letos zaseto podle mých hrubých odhadů něco mezi 550–600 hektary.
Těch svých 220 máte nasmlouváno s jednotlivými farmáři a vlastníky polností?
Máme smlouvu s farmářem, který pro nás pěstuje konopí na semeno a sám si ponechá stonek. Existuje tu takzvaný službař, který má sjednané ty pozemky a bere si z nich stonek, a my z toho máme semínko. Pokud ho tedy mají sedláci kvalitní, ono je docela složité to uhlídat.
Nějaké THC v té rostlině prostě vždycky bude.
S konopným semínkem se musí umět zacházet a vědět, jak s ním pracovat, aby opravdu dodrželo tu požadovanou kvalitu. To znamená, aby mělo maximálně dvě procenta peroxidového čísla (určuje míru žluknutí tuků – pozn. red.).
Kdy jste začal pracovat s konopím?
Začal jsem ho pěstovat v roce 2005, kdy jsem založil firmu. Ale věnovat jsem tomu začal už v roce 1999, kdy jsem začal spolupracovat s výzkumným ústavem, kde to byl jeden z projektových úkolů.
Výhody konopí nejsou zdaleka jen zdravotní.
A v roce 2001 už se selo první konopí v Unhošti u pana Novotného, takže u toho jsem byl, ale tehdy byly problémy se sklizní a sklizňovou technikou. Proto jsem absolvoval cesty po evropských regionech, kde měli s konopím větší zkušenosti. Díky tomu jsem se dostal k jednomu ze tří kombajnů v té době, které uměly sklízet konopí, ať už je vysoké jeden nebo pět metrů.
Ten jste si koupil?
Ten kombajn jsme koupili z Německa, kde byl nějakou dobu v provozu. Najednou jsme tak byli jako jediní v republice schopni sklízet i konopí, které takzvaně přerostlo. Ono se nechá sklízet třeba do dvou až dvou a půl metrů výšky i normálním kombajnem, ale když to přeroste, tak to jde jedině tímto speciálním.
S ním ho dokážeme sklízet naráz a krátit ho na 60 centimetrů pro další zpracování na další strojní linky. Když je konopí delší než metr, už je problém na strojních linkách, kde se to nabaluje a tak dále.
Zároveň ten speciální kombajn pronajímáte dalším subjektům?
Ne, jezdíme sami a děláme to službou. Právě proto můj syn ještě s jedním hochem přejeli včera na Moravu a dnes by měli začít sklízet (rozhovor probíhal na začátku září – pozn. red.).
Objíždíte jenom Českou republiku nebo vyrážíte i do zahraničí?
Jenom republiku. Předtím jsme tři roky jezdili do Francie, do Německa a sklízeli jsme i v Polsku. Dnes už do Francie nejezdíme, jednak ten kombajn má něco za sebou, jednak ve Francii jsou jinak nastavené dotační podmínky – a sami si pořídili další dva kombajny. V poslední době vlastně už nejezdíme do žádné jiné země. Jsem rád, že počty osetých hektarů konopím u nás doma narůstají, a dokonce by už teď bylo potřeba koupit nový kombajn a za chvíli možná dokonce i dva.
Nejde třeba vyrobit?
To jsou přestavěné „normální“ kombajny a dělá se to v Německu. Před pár dny jsem na výstavě Země živitelka jednal s dalšími dodavateli kombajnů z Běloruska.
Co všechno dnes dokáže vaše firma z konopí vyrobit nebo zpracovat?
Dá se říct, že z pole zpracujeme všechno. S tím, že stonek zatím odváží kolega do Rakouska, protože u nás to bohužel v současné době není kde zpracovávat. Teď připravujeme linku, která by to uměla a kterou bychom tady chtěli zkusit spustit. Je trochu starší, tak uvidíme, jak to dopadne.
Kořen konopí si umí sáhnout 1,6 metru hluboko pro spodní vodu.
Semínko vykupujeme pro nás a lisujeme z něj olej. Máme vlastní lisovnu i loupárnu, kde semínko loupeme. Před pár lety jsme pořídili malou pekárničku, kde vyrábíme potraviny. Nepečeme rohlíky ani housky, ale děláme cereální sušenky a podobné dobroty, zkrátka se orientujeme na zdravou výživu.
Před sebou vidím diplom, kde se píše, že jste na Zemi živitelce v Českých Budějovicích vyhráli v soutěži Zlatý klas. O co šlo?
Ano, získali jsme Zlatý klas a byli jsme na tomto největším agrosalonu v republice průkopníky s konopnou surovinou.
Ze všech vystavovatelů jste byli jediní s konopím?
V potravinách jsme byli jediní, konopné kosmetiky tam bylo dost. Co se týče soutěže Zlatý klas, to není žádná legrace. Dělá se tam například obhajoba – není to tak, že se to tam jenom položí a nějaká porota z publika to ochutná a dá body. Zde je pětičlenná komise, kde sedí lidé z potravinářských oborů, kteří se dotazují na věci ohledně přesného složení, a vše se musí doložit.
Není to tedy třeba jako na podobných soutěží na Cannafestu, kde náhodně vybraná porota ochutná a hodnotí jen to, jestli a jak jim to chutná?
Tady musíte jako soutěžící porotě například přednést, proč si to lidé mají koupit.
Přípravy na rozhovor.
My třeba vyhráli se sušenkami s chilli, takže se nás ptali, proč jsme přidali zrovna chilli. Pak děláme ještě se skořicí, s čokoládou a s brusinkou, ale ty chilli jsou nejprodávanější, a proto jsme je přihlásili do soutěže.
Kolik toho dohromady v konopné pekárně vyrábíte? Vím, že jste před lety začínali s jedněmi sušenkami, vypadaly jako trojhránky…
Dá se říct, že ta výroba v pekárně, kterou tu máme tři roky, postupně roste, ale trojhránky, které jsou také hodně oblíbené, pro nás podle našeho know-how dělá jiný výrobce.
Pak tu máte ještě ekocentrum Zelená pumpa, ale to, zdá se, už nefunguje.
Zelená pumpa byl projekt, který už skončil. Teď tam máme sklady, přistavujeme další skladovací halu a plánujeme stavět další tři objekty. Aby nám to semínko vydrželo ve stejné kvalitě až do další sklizně. Za ty dlouhé roky, co v tomto oboru podnikám, se mi podařilo semínko i zkazit, protože je opravdu náročné ho udržet v požadované kvalitě po celý rok, aby mělo konstantní hodnoty, aby se vlastní semínko nezkazilo nebo aby se do něj nedostal brouk.
Zmiňovanou tírnu na zpracování stonku stavíte někde jinde?
Ano, teď máme jednu složenou ve Stříbře, kde se začne montovat dohromady a ještě teď v pátek budeme zkoušet, co dokáže. Jedná se o starší linku přivezenou z Polska. Ta tírna je totiž to, co nás, konopáře, v Česku blokuje.
Kdyby se nedávaly dotace na nesmyslnosti, ale daly by se třeba na tuto linku, to by byl mnohem lepší přístup. Jedna linka stojí 1,8 milionu, pak bude potřeba druhá… A to je jenom holá linka, není to budova, elektrika, odsávání a tak dále. Také se dá koupit linka, která umí zpracovat dvě tuny za hodinu, jenže to už stojí čtyři miliony eur.
Euro? Já jsem myslel, že mluvíte v korunách.
Je to všechno o penězích, které tu chybí. A nejen peníze, ale také lidi. Je totiž problém s lidmi, kteří by na tom pracovali. Ale ti budou.
Co tedy považujete za největší dnešní překážku pro rozvoj pěstování technického konopí v České republice?
V první řadě je to otázka normy a výše povoleného obsahu THC, to je jeden z hlavních problémů. Druhá věc je, že nejsme schopni bez podpory ze strany státu pořídit třeba typicky tuhle tírenskou linku, která by byla schopna zpracovávat větší objemy, tudíž bychom mohli sít více hektarů.
V současné době stonek prodáváte do Rakouska?
Ono to bohužel jinak nejde. Na zprovoznění staré linky, kterou máme, nám podporu nikdo nedá. Na novou dostanete maximálně 45 procent a na ten zbytek my prostě nemáme. Pak se taky děje to, že tady něco vyrobíte, a najednou vám přijde kontrola, že tam je nějaké THC, které tam být nesmí, ale ono v té rostlině prostě vždycky nějaké bude.
Půda vylehčená konopím má lepší vzlínání i vsakování.
Jenže aby vám to něco způsobilo, tak byste toho musel pozřít neskutečně moc. Jde o to, aby bylo legislativně povolené větší využití, to je základ. Větší využití hodnoty této rostliny.
Takže myslíte, že i z hlediska Evropské unie by se mělo zvýšit povolené množství THC v technickém konopí?
Tam jde o to, že na úrovni EU není moc zájem povolenou hodnotu THC zvyšovat. Je zřejmý tlak rozhodně ze strany farmacie. Tito a další silní hráči se rozvoj konopí pořád snaží tlumit.
Řekněme, že jako čtenář našeho magazínu chci začít poprvé pěstovat nějaké konopí, samozřejmě legálně. Co všechno pro to musím udělat a čím projít?
Záleží, k jakému účelu ho chcete pěstovat. V současné době se mohou pěstovat povolené odrůdy technického konopí.
Uprostřed svých lánů.
Rostlina je ale náročná na zpracování a tam je to gró.
Co můžu jako pěstitel udělat pro to, abych nepřekročil ten povolený limit THC, který je u nás 0,3 procenta? Kupovat semínka u certifikovaných prodejců?
Ano.
Takže kdybyste ten limit při sklizni překročil, půjdete za tím prodejcem?
My nakupujeme u výzkumného ústavu Agritec a zatím se nestalo, že bychom ten limit překročili. V současné době je to ošetřeno tak, že v době květu do toho nesmíte sahat. Existuje riziko, že při slunných a horkých letních dnech, které byly v předchozích letech, ten limit THC přeleze, tam to navýšení být může. Ale po květu jako takovém vy sklízíte semínko a tam nemáte žádné THC, maximálně stopy. Teď máme například úplně novou analýzu našeho oleje, kterou jsme si nechali udělat, a tam bylo naměřeno 0,005 miligramu THC na kilogram, což je nic.
Když to semínko zpracováváte, co děláte z té oddělené „hmoty“? Výlisky, pokrutiny nebo něco takového? Nebo to vyhazujete?
Když konopí vymlátíte, dostanete čisté semínko a zbytek jde zpátky do pole. Pokrutiny a podobně vznikají jako vedlejší produkt při lisování oleje. Buď jsou tedy pokrutiny, nebo po loupání je slupka, ta otruba. A i ta se teď postupně dostává na odbyt, pro zvířata.
Nepociťujete nedostatek semínek na trhu v důsledku rozmachu pěstování a zájmu o CBD?
V současné době nebyl problém, že by nebylo obecně osivo. Nebyla třeba některá žádaná odrůda.
Třeba Carmagnola, která právě obsahuje více CBD než jiné technické odrůdy?
Třeba, ale ta zase není vhodná na semínka. Navíc zrovna tu Carmagnolu nejspíš zakážou. V roce 2020 by měly být tři odrůdy ze všech povolených vyřazeny z katalogu.
Pohled do zelené budoucnosti.
Nevíme to tedy zatím jistě, máme informace od lidí, kteří s tím pracují. Když jsem se jich po telefonu ptal, proč třeba některá odrůda není, bylo mi řečeno, že od roku 2020 budou tři odrůdy vyřazeny.
Přemýšleli jste někdy o tom, že abyste byli úplně soběstační, tak byste si část vypěstovaných semínek nechali a příští rok je znovu zaseli?
Zaprvé by ta semena neměla potřebný certifikát a zadruhé, když si uděláte takzvané farmářské osivo, neuhlídáte obsah THC. Rok ještě třeba ano, ale další rok už se vám začne navyšovat.
Dnes kvůli suchu řešíme nedostatek vody v krajině i v zemi. Jak si v této věci otázce vede konopí ve srovnání s jinými plodinami?
Je to obdobné, jen u konopí je trochu rozdíl v tom, že když má od prvopočátku – třeba dva měsíce jako letošní rok – dost vláhy, tak jak vyroste a přeroste plevele, už si více té vláhy ohlídá. Potom nemá problémy, ani když přijde přísušek. Nicméně je-li sucho v době vegetace, tak máte stejný problém jako u všeho ostatního, ačkoli je pravda, že konopí si přece jen dokáže sáhnout pro vodu trochu níž.
Dodatečné zavlažování tím pádem neřešíte?
Zatím nemusíme, zatím nám to roste, protože konopí si umí sáhnout 1,6 metru hluboko pro spodní vodu – a tam, kde pěstujeme, tu spodní vodu máme. Je tam i díky tomu, že pěstováním konopí je půda vylehčená. My tady za rohem máme konopí už čtrnáctý rok na jednom a tom samém místě, i když se tvrdí, že to nejde. Jde. Čtrnáct let na jednom místě a vidíte, že tady máme krásné rostliny. Musí se tomu jen dát to potřebné, přihnojit a roste to na jednom poli pořád.
Jsem rád, že počty osetých hektarů u nás narůstají.
Ta půda je vylehčená, protože konopí provrtá podornici, která je zatvrdlá, a půda má pak lepší vzlínání i vsakování. Pak je i rychlejší pojezd při orbě, která je celkově jednodušší. Je to prostě znát, že to půdu dobře nakypří. Stejné zkušenosti jako my mají i třeba v Německu. Po sklizni na poli vždy zůstává dvaceticentimetrový stonek, který se zaorá. Výhody konopí zkrátka nejsou jen zdravotní v podobě semínek nebo oleje, ale i co se týče životního prostředí. Zabraňuje erozi a funguje jako les. Hektar konopí vám vyčistí ovzduší jako hektar lesa, jedna ku jedné. A naroste to za čtyři měsíce.
I když je všude v okolí sucho, vy to na vašem konopí nijak nepociťujete?
Zatím ne. Pokud zaprší v té počáteční fázi, když zasejeme, je všechno v pohodě.
Často se píše o tom, jak se dají využít konopná vlákna místo plastů – v letadlech, karosériích, jako rozložitelné bioplasty. Jaký na to máte názor? Nejsou to jen přehnané sny nadšenců do konopí?
Co se týká těch plastů, do automobilů je to běžné, já tu mám třeba jeden vzorek bočních dveří, který je vyroben právě z konopného vlákna. Ne že by se z něj vyrábělo třeba přímo plastové potrubí, ale slouží jako plnidlo. Také tu mám pevný kufr z konopného vlákna. Do výplní v automobilovém průmyslu se používá i len, ale konopí má to vlákno pevnější a hlavně lehké. Takže to není utopie, je to možné, ale na všechno nemáme zatím technologie.
Nestor českého konopářství.
Jedním z nejjednodušších výrobků mohou být například konopné pazderodesky na nábytek, jež fungují stejně jako dřevotřískové desky, ale jsou o 40 procent lehčí. Dodnes se to tu a tam využívá třeba do kajut lodí. Takže přínos to má. Říká se, že z konopí se dá vyrobit až padesát tisíc výrobků, což je možné i díky novým technologiím, které nám umožňují to tak či onak zpracovat.
Z konopí si dnes lze postavit i celý dům.
Ano, možné to je. Není to jen o tom, že konopí je zprofanované z hlediska drogy a kouření. Všechno má svoje přínosy, když je to zdravě použito, to je celá věc.
Pro vás osobně je konopí primárně zemědělská komodita, nebo léčivá rostlina?
Pro mě je obojí. Když s ním umíte zacházet a když víte, kdy přesně se má co sklízet, může být obojím. Třeba konopný olej ze semínek je skvělý pro zdraví.
Konzumujete vy sám pravidelně konopný olej?
Olej používám přímo jednu až dvě lžíce denně nebo si ho přidávám do jogurtů, zamíchám ho se skořicí a je z toho výborná pochoutka, kterou lze použít i na saláty či pomazánky. Konopný olej ze semínek například napomáhá, včetně té skořice, při léčbě cukrovky. Ne že by léčil cukrovkáře, ale ví se, že působí podpůrně. Já osobně mám cukrovku dvojku a vím, že mi to pomáhá udržovat normální hladinu cukru v krvi.
V této republice bylo klidně možné osévat konopím dvacet až pětadvacet tisíc hektarů.
Dále vylepšuje imunitu, takže když máte nějaký problém, tělo s tím lépe bojuje. Kdysi jsem míval čtyři angíny do roka. Když jsem pak byl starší, tak to ubylo, to je pravda, ale pořád se mě držely dvě angíny ročně. Od té doby, co konzumuji pravidelně olej, konopné semínko a další naše produkty, tak – musím zaklepat – nemám vůbec tyto problémy.
Jak je to zhruba dlouho?
Hodně dlouho, já jsem s tím začal už v roce 2001. Prostě do našeho jídelníčku tahle potravina patří.
Kolik by se u nás mohlo pěstovat konopí, kdyby k tomu stát nastavil ideální podmínky?
Mám zpracovaný projekt, podle nějž by v této republice bylo klidně možné osévat konopím dvacet až pětadvacet tisíc hektarů, které by se v pohodě uživily. Není to jenom moje myšlenka, je to názor jak výzkumného ústavu, tak kolegů, kteří na tom v této republice pracují a něco o tom vědí. Všichni jsme se shodli, že tenhle objem by se u nás nechal dělat a vlastně by vylepšil strukturu českého zemědělství. Bylo by proto dobré konopí normálně zařadit do osevních postupů. Teď tam není a pěstují ho víceméně nadšenci. My dokazujeme, že to dělat jde – třeba i čtrnáct let na jednom poli.
Václav Říha
Narodil v roce 1948 v Písku. Působil jako vedoucí dílen JZD a mechanizátor, poté jako živnostník provozoval čerpací stanici. Konopí se začal profesně věnovat v roce 1999 (i když z fotografie výše je patrné, že se s rostlinou seznámil již v útlém věku), kdy zahájil spolupráci s výzkumným ústavem, který měl pěstování konopí jako jeden z projektových úkolů. V roce 2005 založil firmu Hemp Production s.r.o., která konopí pěstuje, sklízí, zpracovává a vyrábí z něj dlouhou řadu produktů od konopného oleje přes sušenky až po lazurovací laky. Václav Říha je dlouholetým místopředsedou Svazu lnu a konopí České republiky a členem poradních orgánů na ministerstvu zemědělství.
Václav Říha a konopí v letech 1958 a 2010.
