Václav Trojan: S konopím ke hvězdám

Ještě před pár měsíci by na otázku, kde u nás probíhá klinický výzkum působení konopí na pacienty, byla odpověď jednoduchá: Nikde. Dnes už to ale díky vzniku brněnského Cannabis Research Center, tedy Centra pro výzkum konopí, neplatí. S jeho vedoucím MVDr. Ing. Václavem Trojanem, Ph.D. jsem si povídal nejen o tom, za jakých okolností vzniklo a jaké má cíle. 

Kdy jste se poprvé setkal s rostlinou konopí?

Mám maminku bioložku, doma jsme měli papouška korelu a zbytky ptačího zobu jsme sypávali na kompost. Jednou nám tam narostlo cosi, o čem jsem vzápětí zjistil, že je konopí. Samozřejmě šlo o rostlinu bez THC, protože se jednalo o konopné semeno prodávané v každém obchodě s chovatelskými potřebami. Tehdy jsem začínal studovat střední školu a jako puberťák se bavil tím, že pěstujeme doma konopí.

V té době jste zřejmě ještě netušil, že by se mohlo stát předmětem vašeho profesního zájmu?

To určitě ne, tehdy jsem jen začal vnímat, že něco jako konopí existuje, ale rozhodně by mě ani nenapadlo, že bych se mu mohl jednou věnovat i profesně. 

V současnosti pracujete jako vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde jste nedávno založili Cannabis Research Center. Odkud ale pocházíte a co jste dělal předtím?

Pocházím z Brna a jsem hrdý brněnský patriot. Nicméně v životě jsem měl to štěstí, že díky studiu na vysokých školách jsem si mnohokrát obkroužil zeměkouli a vyzkoušel si život nejen v zemích rozvinutých, ale i rozvojových. Alespoň krátce jsem žil ve Střední a Severní Americe, Africe, Jižní Koreji a Číně.

Václav Trojan se od postgraduálního studia specializuje na molekulární biologii a fyziologii rostlin ve vztahu ke zdraví lidí i zvířat. Foto: David Weinhauer

Za to vděčím studiu na dvou vysokých školách – Veterinární farmaceutické univerzitě Brno a Mendelově univerzitě v Brně. Na Mendelu jsem následně zůstal i na doktorská studia pod vedením pana profesora Ladislava Havla, který mi umožnil seznámit se s taji genetiky a fyziologie rostlin.

Přímo rostlinám jste se začal věnovat až v rámci doktorského studia?

Rostlinám jsem se začal věnovat už v rámci diplomové práce na Mendelově univerzitě, protože mě lákala oblast genetiky a DNA, na druhou stranu jsem byl studentem veterinární medicíny, respektive veterinární hygieny se vztahem k živočišným potravinám a ke zvířatům. Nikoli tedy k léčbě zvířat, ale spíše ke zpracování živočišných produktů ve vztahu ke zdraví člověka a onemocněním přenosným ze zvířat na člověka.

Není jenom jedna správná varianta, těch cest ke zdárnému cíli může být víc.

A hledal jsem jakousi skulinu, kudy propojit rostliny a zvířata. DNA je v obou organismech stejná a v době, kdy jsem přemýšlel o doktorátu, byla velmi rozvinutá molekulární biologie právě pod profesorem Havlem, který mi umožnil zkombinovat tyto dvě dráhy. Začal jsem se tedy věnovat biosyntetickým dráhám u pšenic. Dnes si říkám, že jsem šel „from wheat to weed“, tedy od pšenice ke konopí, protože ten překryv tam opravdu byl. 

Kdy to přesně bylo a jaká byla vaše motivace k tak aktivnímu studiu?

Byl rok 2010 a já zrovna dokončoval veterinu, ale zároveň už jsem začal dělat doktorát. Vždy jsem se snažil neprofilovat se pouze v jedné oblasti. Překryv od živočišné říše až po detailnější genetiku a fyziologii rostlin může v mém případě přinášet výhody nejen při výzkumu konopí. Co se týče motivace ke studiu, vždy jsem chtěl dělat věci, které mají smysl. Nedělat studie do šuplíku, ale dělat aplikovaný výzkum, respektive práci, jejíž výsledky budou uplatnitelné na trhu a budou mít přínos pro společnost. 

To je důvod, proč jste po dokončení doktorátu zamířil do Centra transferu technologií?

Oblast transferu technologií byla v České republice donedávna v plenkách, ale já měl to štěstí, že jsem stál u zrodu pracoviště Centra transferových technologií na Mendelově univerzitě. Dokonce jsem v něm od roku 2015 až do začátku roku 2019 působil jako ředitel. Za tu dobu se podařilo získat několik licencí a evropských patentů, ale především se dařilo vzdělávat vědce v tom, co vůbec transfer technologií znamená.

Kdy a proč do vaší práce vstoupilo konopí?

Když jsem dokončil doktorát v oblasti barevných pšenic, což jsou nové odrůdy pšenic s pozitivními účinky na lidské zdraví díky obsaženým pigmentům s antioxidačními vlastnostmi, bylo zrovna v České republice legalizováno používání léčebného konopí. Někdy v té době jsem se zapovídal s panem profesorem Janem Hradilíkem rovněž z Mendelovy univerzity o tom, jak dělá soudního znalce v oblasti fyziologie rostlin, z nichž jednou je i konopí.

V Centru pro výzkum konopí nesmí chybět kvalitní literatura.

Slovo dalo slovo a nakonec Mendelova univerzita získala povolení k pěstování a výzkumu medicinálního konopí pod mým vedením. A troufám si říct, že to byl ukázkový příklad toho, jak se dá dělat transfer technologií, propojení komerční firmy, výzkumníků a studentů s osvětovou akcí nazvanou Konopí a věda.

Konference byla první čtyři roky na Mendelově univerzitě, loni se poprvé konala v prostorách nemocnice u svaté Anny, kde se právě nacházíme. Co nás čeká letos?

Letošní ročník proběhne pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka v barvách ICRC jako hlavního pořadatele, ale z kapacitních důvodů jsme za místo konání vybrali brněnskou hvězdárnu a planetárium, kde je nádherný multifunkční sál pro více než 200 lidí. Odtud i letošní podtitul „S konopím ke hvězdám“. Sál ovšem není nafukovací, a proto doporučuji sledovat facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny a udělat včasnou rezervaci, jakmile to bude možné. Pro ty, kdo se nebudou moci dostavit osobně, by měl být k dispozici živý přenos na internetu. 

Můžete už dnes prozradit nějaké přednášející? 

Myslím, že nic nezkazím, když uvedu již tradičního pana doktora Hřiba, který nesmí chybět jakožto nejaktivnější český lékař předepisující konopí, zakladatel konference a nepostradatelná součást Cannabis Research Center. Pak z významných českých univerzit například paní profesorka Alexandra Šulcová z Masarykovy univerzity nebo docent Petr Tarkowski z Univerzity Palackého.

Otázek kolem konopí je opravdu spousta a troufám si říct, že z toho bude práce i pro naše děti.

Samozřejmě by neměl chybět ani nestor světového výzkumu konopí docent Lumír Hanuš z Izraele. Rovněž přijede lékař Marcelo Rubinstein z Argentiny, který působí v ICRC a konopí se věnuje také mnoho let. Jako každý rok jsme pozvali i zástupce úřadů, které hrají v této oblasti klíčovou roli. Konkrétně nás čekají přednášky ministerstva zdravotnictví, inspektorátu omamných látek či agentury SAKL, která spadá pod Státní ústav pro kontrolu léčiv. V rámci celoživotního vzdělávání lékařů budou za konferenci kredity a jednám s Českou lékárnickou komorou, že by letos byly i pro lékárníky.

Proč jste v rámci ICRC založili nové centrum pro klinický výzkum konopí, když jste se tomu věnoval už předtím na Mendelové univerzitě? 

Když jsme na začátku roku 2019 plánovali pátý ročník konference Konopí a věda, přišla řeč i na to, že se za celou dobu existence léčebného konopí v České republice dosud žádná instituce nezačala věnovat klinickému výzkumu v této oblasti.

Konopné bádání, jemuž jsem se věnoval na Mendelově univerzitě a které u nás provádí i několik dalších institucí – ať už je to Česká zemědělská univerzita, Univerzita Palackého nebo další – představuje produkční a zemědělský výzkum, což je samozřejmě velmi důležité, ale chybí klinické studie. A tak se zrodila myšlenka zřídit první klinický výzkum medicinálního konopí v České republice pod renomovanou institucí, jakou je ICRC v nemocnici u sv. Anny. Nemocnice mi následně nabídla pozici vedoucího nově vznikajícího Cannabis Research Center, respektive prošel jsem oficiálním výběrovým řízením. 

Jaké výhody má propojení medicínského výzkumu konopí a Mezinárodní klinického výzkumného centra při nemocnici u sv. Anny? 

Hlavní výhodou je, že máme k dispozici moderní klinicko-farmakologickou jednotku, což je v podstatě místo, které slouží k testování nových léčiv. Jsme vybavení na to, abychom mohli testovat fáze 1, protože klinické studie se rozdělují do několika fází, kdy fáze 1 představuje ověřování bezpečnosti léčiva. Toto pracoviště je v České republice unikátní, máme zde pět plně vybavených lůžek s kompletním monitoringem a probíhají tu samozřejmě i jiné studie s různými typy léčiv, ne jenom konopí. Součástí jednotky jsou čisté prostory, které mohou sloužit ke zpracování, přípravě a studiu materiálů, které můžeme označit jako léčivo.

Co je vaším nejbližším cílem?

Jak jsem už zmiňoval, vzešel jsem z jakési produkční nebo zemědělské oblasti a tím, na čem teď intenzivně pracuji, je vybudování naší vlastní výzkumné pěstírny. Možná si řeknete, proč bychom měli mít pěstírnu v nemocnici, když tu máme několik zemědělských škol nebo institucí? Je to velmi prosté – pěstírna musí operovat ve správné pěstitelské a sběračské praxi, aby materiál mohl dále postoupit právě do čistých prostor lékárny a klinicko-farmakologické jednotky.

Foto: Ivana Tresová

V té je již několik let zaveden systém ISO, bez něhož bychom nebyli vůbec schopni tento materiál, který máme jasně definovaný, jasně vypěstovaný a popsaný, používat ve výzkumu na lidech. ICRC disponuje kmenovými buňkami, disponujeme zvířetníkem, máme možnost testování buněčných kultur a tak dále, takže máme k dispozici všechny preklinické fáze precizní analytiky a chybí nám jen poslední střípek mozaiky, kterým je pěstírna se všemi potřebnými certifikáty a standardy. 

Kdy myslíte, že se začne stavět?

Pevně věřím, že ještě letos.

Takže pěstovat budete příští rok?

Projekt je nakreslený, zpracovaný, jsou na něj i finanční prostředky a doba realizace jsou tři měsíce. Teď už jen čekáme na právní vyjasnění, potvrzení, podpisy… Moje původní přání bylo, aby na Vánoce bylo postaveno, ale bohužel se to trochu opozdilo. Konopí je sice rychle rostoucí rostlina, ale když se podíváme, co se za posledních pět let v České republice událo, zjistíme, že doba, než se něco vytvoří nebo odehraje, je poněkud delší. 

Můžete nám přiblížit vaši první zdejší studii? Zkoumáte vliv užívání léčebného konopí na řidičské schopnosti, jestli se nepletu… 

Bohužel o studii budu moci mluvit, až bude ukončena. Zatím mohu říci pouze to, že s léčebným konopím jsme v roce 2020 zahájili první klinickou studii, která se zhruba čtyři měsíce připravovala. První pacienti přišli na začátku ledna. Další studie s medicinálním konopím, které připravujeme, budou zaměřeny na přetrvávání THC v krvi.

„Rozhodni se, jestli chceš dělat výzkum, nebo komerci, protože to není vhodné míchat dohromady.“

Ve světě byla sice v této oblasti provedena spousta výzkumů, nicméně šlo o rekreační uživatele, přičemž naše unikátnost spočívá v tom, že se ve zdejší nemocnici už pět let předepisuje medicinální konopí – a díky tomu máme možnost pracovat s pacienty. Ti jsou chronickými uživateli a chronickými pacienty, u nichž můžeme získat standardizovaná data díky dlouhodobě jasně definovaným dávkám. Troufám si říci, že z tohoto pohledu je náš výzkum celosvětově unikátní. Systém předepisování a podávání léčebného konopí je u nás sice možná administrativně náročný, ale je zároveň precizní, díky čemuž z něj můžeme získávat velmi důležitá data.

Konkrétně se zde bavíme především o propojení s MUDr. Radovanem Hřibem, který pracuje o pár desítek metrů vedle a předepisuje konopí několika stovkám pacientů?

Přesně tak. 

Jaké jsou podle vás největší budoucí výzvy, co se týče výzkumu léčebných účinků konopí? 

To vám v tuto chvíli nemohu říct. Oblast výzkumu konopí obecně nabízí spoustu prostoru k ověřování v podstatě lidových mouder a polopravd, lidových zkušeností. Obvykle když mám někde přednášku pro širokou veřejnost a začínám otázkou, kdo se setkal s konopím nebo kdo má doma konopnou mastičku, tak když ne každý, tak každý druhý má ruku nahoře. Praktické zkušenosti a znalosti tu jsou, ale chybí nám jasná a precizní data.

Foto: David Weinhauer

Přiznávám se, že to považuji za obrovskou výzvu – i banální otázky typu: Jak rychle se vstřebávají konopné látky do kůže? V jakých nosičích do mastí je používat? Nebo třeba jak rychle se vstřebávají při běžné maceraci do vepřového sádla? Ani tak jednoduché otázky totiž stále nejsou zodpovězeny. Možná teď vypadám jako naprostý amatér a začínající vědec, ale od takto primitivních věcí bychom se podle mě měli odrazit. Zároveň se nebojíme moderních výzev, kdy bychom například rádi přispěli s jasně definovaným a připraveným materiálem pracovišti pana profesora Jaroslava Doležela v Olomouci, kde se velmi intenzívně sekvenuje nejen konopí, ale obecně rostliny (tým prof. Doležela stojí za osekvenováním neboli přečtením celého genomu ječmene a nově i pšenice – pozn. redakce).

Co nanotechnologie a konopí?

To je dnes samozřejmě další z „trendy“ populárně naučných oblastí. U obchodníků s konopím mě mrzí, že do jisté míry až zneužívají jakousi marketingovou strategii. Protože lidé v současnosti doslova blázní po konopí, blázní po CBD. Nano je dnes populární slovíčko, nicméně zase tu chybí jasně definovaná data. A stavět konopí třeba i ve velikosti nanočástic do roviny nějaké superléčby považuji za špatné. V poslední době jsem se setkal i s přípravky s CBD v nanoformách, což zní velmi lákavě a velmi zajímavě. Ale nejsou k dispozici základní klinická data o jejich vstřebatelnosti, toxicitě, kinetice a tak dále. To jsou natolik citlivé věci, že tím můžeme třeba i uškodit. Bohužel přesně to zatím nevíme. Otázek kolem konopí je opravdu spousta a troufám si říct, že z toho bude práce nejen pro nás, ale možná i pro naše děti.

Jaké si podle vás stojí český systém léčebného konopí? Funguje dnes dobře? 

Nejsem humánní lékař, takže konopí nepředepisuji, ale vím, že došlo k určitým změnám. Z mého vzdáleného pohledu je nesmyslné vypisování nebo sbírání dat, která je možno získat z elektronického receptu. Je to jen další zbytečná byrokratická zátěž a mezi lékaři to vyvolává oprávněnou obavu. 

Máte jako veterinář nějakou zkušenost s používáním konopí u zvířat? Probíhají nějaké výzkumy? 

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno je jedním z partnerů ICRC. Máme navrženo a připraveno několik studií se zvířaty s THC i CBD. Nezapomínejme ale na to, že i zvíře je živý organismus, na jehož výzkum potřebujete schválení různých etických komisí ministerstva zdravotnictví. Opět platí, že tyto procesy jsou i u zdánlivě jednoduchých otázek zdlouhavé. 

Jaký původ má konopí, se kterým v tuto chvíli pracujete?

Jde o běžně dostupné léčebné konopí z lékárny, které je předepisováno pacientům po celé České republice. 

Měly by se kvůli medicíně založené na podávání individuálních účinných látek izolovat z konopí jednotlivé kanabinoidy a terpeny, nebo by se měl změnit přístup medicíny, aby se pracovalo s celým spektrem látek obsažených v rostlině?

Nemyslím si, že musíme něco měnit, ale spíše se otevřít tomu, že není jenom jedna správná varianta. Že těch cest ke zdárnému cíli může být víc.

Stále nejsou zodpovězeny až banální otázky, ale právě od nich bychom se měli odrazit.

Když nefunguje jedna molekula, ale vím, že je nějaké spektrum, které třeba není dosud úplně definované, proč nemít možnost ho použít? A otevřít mysl lékařům, aby tuto variantu akceptovali? Rozhodně nejsem zastáncem toho, jít do extrému jedné molekuly nebo naopak používat celou, ale absolutně nedefinovanou škálu. 

Jaký je váš názor na legalizaci i pro rekreační účely?

Myslím si, že rekreační konopí pravidla potřebuje, protože na černém trhu se objevují materiály s dvaceti i více procenty THC. Takové konopí je pro děti a pubescenty zdravotně nebezpečné. Obecně takové látky mezi lidi jakéhokoli věku bez nějaké základní regulace prostě nepatří. Proč nezvážit třeba i variantu zdanění? Pokud si dospělý člověk chce udělat příjemný večer, stejně jako si někdo jiný chce užít s kvalitním vínem nebo tabákem, tak proč by nemohl s konopím? S tím, že jakousi patřičnou část zaplatí státu a nebude vystaven riziku trestného činu či přestupku. Lidstvo mělo své neřesti vždy, a čím více budeme něco zakazovat, tím větší poptávka po tom bude.

MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph. D. (*1985)

Václav Trojan je absolventem Mendelovy univerzity v Brně a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Od postgraduálního studia se specializuje na molekulární biologii a fyziologii rostlin ve vztahu ke zdraví lidí i zvířat. V roce 2012 spoluzaložil Centrum transferu technologií zaměřené na spolupráci akademické sféry s privátním sektorem v rámci kofinancování výzkumu, kde mezi lety 2015 a 2019 pracoval jako ředitel. Tři roky vedl výzkum fyziologie, anatomie a morfologie konopí na Mendelově univerzitě v Brně. Je hlavním organizátorem konference Konopí a věda. Od roku 2019 působí jako vedoucí výzkumník Klinicko-farmakologické jednotky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je oprávněná provádět klinické testy léčiv a lékařských přístrojů.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.