Plnicí komora a její nahřívací element se dá směle označit za srdce každého vaporizéru. Do plnicí komory, lidově označované jako kotlík, vkládáme konopí či jiné léčivky, které se tam poté v průběhu vaporizace zahřívají. Tvar kotlíku, jeho velikost a materiál, z něhož je vyroben, mohou významně ovlivnit nejen množství a kvalitu výparu, ale i chuť odpařovaných bylin.
Vaporizéry jsou vzhledem ke způsobu nahřívání rozdělené do dvou základních skupin. Ty kondukční nahřívají na danou teplotu přímo kotlík a přes jeho stěny i nepřímo bylinky v něm.K
Kondukce a konvekce
V konvekčních vaporizérech se nahřívá na danou teplotu vzduch, který pak proudí skrze otvory v kotlíku a prohřívá tak jeho stěny i bylinky. Právě proto může zejména u kondukčních vaporizérů hrát tvar a materiál plnicí komory důležitou roli v celkovém výsledku.
Přístroj mám při čištění vždy otočený kotlíkem dolů a nahříváním nahoru, aby přebytečné kapky alkoholu nestékaly do přístroje!
Některé přístroje dokonce již kombinují obě technologie a podle mého názoru jsou tyto kombinace nejefektivnější, co se týká účinnosti. To znamená, že se z bylin dobře odpaří účinné látky. V ideálním přístroji s kvalitním nahříváním a regulací teploty se pak odpaří téměř všechny.
Velikost a tvar komory
Libo komoru malou, velkou, širokou, nebo úzkou? Člověk by řekl, že zrovna na tomhle u vaporizéru až tolik nezáleží. Jenže například příliš hluboký kotlík válcovitého tvaru může komplikovat čištění a ovlivní také rovnoměrnost prohřívání jeho obsahu. Naopak široký a mělký kotlík umožní lepší přístup pro plnění, ale také pro vizuální kontrolu v průběhu vaporizace.
Obsah komory je podstatný zejména v okamžiku, kdy potřebujeme bylinky konkrétně dávkovat. Kotlík ideální velikosti u kapesního vaporizéru by měl pojmout alespoň 0,3 gramu, což je obvyklé množství v klasickém jointu (konopné cigaretě). Do takto velkého kotlíku můžete ale také umístit mikrodávku okolo 0,1 gramu, která odpovídá množství konopí v jointu pro jednoho nebo v takzvané skleněnce (dýmka ze skla na několik potáhnutí). 
U stolních vaporizérů, kde nám tolik nevadí jejich celková velikost, jsou výhodou větší kotlíky, neboť umožňují dávkovat mikro- i makrodávky. V některých případech můžeme nadrtit do komory i dva gramy, což bude vyhovovat zejména lidem s hendikepem nebo pacientům upoutaným na lůžko – těm toto množství může vydržet i několik dní bez nutnosti výměny. Vaporizér prostě jen zapínáte a vypínáte (nebo se vypne sám) podle potřeby.
Nevýhodou větších dávek v kotlíku je odpaření vonných terpenů v několika minutách první vaporizace. Při každém dalším zapnutí přístroje ucítíte už jen jemné náznaky původní chutě a vůní. Do těla se ale stále dostanou veškeré kanabinoidy, které jsou bez barvy i zápachu, což mnoho uživatelů netuší, takže mohou mít pocit, že neinhalují nic.
Ideální materiál?
Materiál použitý v kotlíku je schopen významně ovlivnit chuť výparu. Pro účely rekreační i léčebné je žádoucí, aby byl použitý takzvaný inertní materiál, který při zahřívání nepředává do výparu žádnou pachuť a zároveň dobře vede teplo. Těmto vlastnostem nejlépe odpovídá sklo, keramika a občas se objevuje také teflon, zirkon nebo křemík. Jejich nevýhodou může být křehkost.
Kombinace kondukčního a konvekčního nahřívání umožní nejefektivnější odpaření účinných látek.
Naopak téměř nezničitelné kotlíky jsou z nerezavějící oceli. Hliníkové najdeme především u levnějších přístrojů, ale neplatí to vždy. Hliník je lehký a měkký, tudíž není otěruvzdorný, takže citlivější jedinci pak můžou pachuť tohoto kovu cítit i ve výparu.
Výjimkou jsou přístroje dřevěné nebo ty, které umožňují přidávat dřevěné kroužky do kotlíku. Vůně a chuť dřeva totiž může v tomto případě chuť bylinek příjemně osvěžit a vaporizaci tak zpříjemnit, přiblížit ryze přírodní chuti. Opotřebení dřeva je ale kvůli teplu vyšší než u materiálů uvedených výše.
Průtok vzduchu kotlíkem
Při odpařování bylin nám jde především o jistou rovnováhu mezi snadným vdechnutím a udržením slušné hustoty výparu. Kotlíky příliš mělké jsou schopné produkovat silný výpar, ale jen po krátkou dobu. Z kotlíků příliš hlubokých může být naopak sání namáhavější, ale výpar vydrží déle jemný.
Zdroj: unsplash.com
Pro komfortní sání jsou nejdůležitější dostatečně velké průduchy ve spodní části kotlíku, které na jednu stranu umožní dobré proudění vzduchu, ale zároveň jsou tak malé, aby nemohly drobné částečky bylin vnikat do prostoru pod kotlíkem, kde je umístěno nahřívací těleso.
Kotlík v těle, nebo kotlík v náustku?
Naprostá většina kotlíků je umístěná v těle přístroje a přímo navazují na nahřívací část vaporizéru. Nad kotlíkem je umístěn náustek, oddělený od bylin jemným sítkem.
Zajímavým řešením jsou kotlíky, které jsou součástí náustků, tudíž se na vaporizér nasazují nebo se do něj vsunují. Tato varianta umožňuje jejich výrazně snazší čištění a v případě, že jsou skleněné, můžeme snadno kontrolovat stav bylinek i v průběhu vaporizace. Je ale nutné dbát na opatrnost, protože jejich konec zasunutý do přístroje bude i několik minut po ukončení vaporizace stále horký. Tento typ kotlíku tedy není příliš diskrétní, pokud na něj nemáte speciální žáruvzdorný obal, ve kterém ho můžete pohotově schovat ihned po použití.
Čištění kotlíku
Hned po náustku je důležitá pravidelná údržba také u kotlíku. Po každém použití doporučuji náplň ještě zatepla vysypat a zkontrolovat zabarvení bylin a tím i kvalitu vaporizace. Většinou potom stačí kotlík zlehka profouknout nebo očistit kartáčkem, přiloženým k většině vaporizérů. V případě, že v kotlíku zůstanou pevnější usazeniny, používám dřevěné párátko k jejich uvolnění a pak opakovaně kotlík profouknu.
Pokud přístroj používám každodenně, pravidelně ho čistím vatovou tyčinkou namočenou v alkoholu. Přístroj mám vždy otočený kotlíkem dolů a nahříváním nahoru, aby přebytečné kapky alkoholu nestékaly do přístroje! 
Výhodou je, když je možné kotlík z přístroje vyšroubovat, protože potom můžete jeho kovové části přes noc nechat ve skleničce s alkoholem, například slivovicí. Tu pak nevylévejte, protože obsahuje účinné látky, které můžete ještě použít, například ke kloktání (protizánětlivý a antibakteriální účinek kanabinoidů je pro ústní dutinu přínosem).
V případě používání extraktů je čištění alkoholem vhodné po každé náplni, jinak hrozí, že se k sobě jednotlivé části přístroje přilepí. Pokud při vaporizaci extraktů používáte různé typy kovových vložek, i zde se vyplatí je po použití na několik hodin nechat ponořené v alkoholu. Před opětovným vložením do kotlíku je nutné vložky dobře vysušit.
Výběr vaporizéru podle kotlíku
Navenek bohužel nepoznáme kvalitu součástek uvnitř přístroje, proto může být jeho výběr ovlivněn do značné míry tím, co vidíme na první pohled. Kotlík patří mezi součástky dobře viditelné i na fotografiích v e-shopech, takže máme možnost si jej dobře prozkoumat předem.
Inertní materiál jako sklo či keramika nepředává do výparu žádnou pachuť a dobře vede teplo.
Prodejci v popisu přístroje stále častěji uvádějí i velikost kotlíku, případně materiál, ze kterého je vyroben. Podle toho, jakým způsobem má být využíván, si tak každý může vybrat správnou velikost a tvar.
Výhodou je nákup vaporizéru přes český e-shop, protože pokud kotlík nebo třeba jiný díl neodpovídá popisu či vaší představě, je možné přístroj vrátit do čtrnácti dní od nákupu, i bez udání důvodu.
Dotazy a případně náměty dalších článků o vaporizaci můžete autorce zasílat na email: vaporizace@seznam.cz
