Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Podnikal s CBD, pěstoval ho a prodával, dařilo se mu. Pak mu dva vypečení kamarádi nabídli do podnájmu pěstírnu, v níž mu nechali na starost i své vlastní klony s vysokým obsahem THC, a než se rozkoukal, bylo pozdě. Přišlo udání a s ním i komando. Následoval soud plný přehmatů a podivných konstrukcí. Jelikož byl v podmínce za předchozí pěstování, tři plus devět rovná se dvanáct let odnětí svobody. Zbylí dva „kumpáni“ dostali sedm a osm let. Přinášíme rozhovor s jeho matkou.
Kolik je vašemu synovi let a jak dlouho už je ve vězení?
Matějovi je 29 let a ve vězení je už přes rok a půl.
Z čeho byl přesně obviněn, jak dlouho trval celý proces?
Byl obviněn a odsouzen na základě nepřímých důkazů k trestu odnětí svobody na dvanáct let do věznice s ostrahou za pokus o výrobu konopí s nepovoleným obsahem THC. Během celého procesu, který trval rok a pět měsíců, byl syn ve vazební věznici.
Byla mu prokázána distribuce či prodej?
Nebyla mu prokázána ani distribuce, ani prodej.
Proč vlastně pěstoval a zpracovával konopí v tak velkém množství?
S pěstováním konopí začal před několika lety. Zpočátku si ho pěstoval pro svou potřebu a užíval ho rekreačně jen tak, ale po úrazu ramene s trvalými následky, kdy trpěl bolestmi, začal konopí užívat i terapeuticky. Léky proti bolestem mu ničily žaludek.
Nevím, jaká je běžná praxe při zatýkání, ale v tomto případě vypadal zákrok policie jako v hororovém filmu.
Konopí pěstoval i pro svého otce, který se díky tomu vyhnul amputaci nohy, jež mu hrozila kvůli silnému diabetu. Já sama nedám dopustit na konopnou mast. Pěstování mu šlo a bavilo ho, dávalo mu to smysl, a tak v něm začal podnikat. Začal pěstovat CBD konopí a pořídil si se svou partnerkou kamenný obchod v Hradci Králové.
Jak se k němu i k vám chovaly orgány činné v trestním řízení?
Nevím, jaká je běžná praxe při zatýkání, ale v tomto případě vypadal zákrok policie jako v hororovém filmu. Těžkooděnci, křik, rámus… Při soudním procesu se nejen podle mého mínění státní zástupce i soudce chovali od začátku, jako kdyby byl syn předem vinen. Jestli běžně v našem soudnictví funguje presumpce neviny, tak v tomto případě to bylo přesně obráceně. Shodli se na tom i všichni advokáti, kteří u soudu byli. Jeden dokonce řekl, že si nemuseli brát ani taláry a že tak, jako to zvládl soudce, by to zvládla i umělá inteligence. Celý soudní proces se nám zdál víceméně formální.
V jakém vězení se nachází a jak je na tom?
V současné době je ve věznici v Rýnovicích. Samozřejmě mívá propady nálady a opakovaně jsem se bála, že si sáhne na život. Byl psychicky úplně na dně. Přišel o syna, o partnerku, o rodinu, o podnikání. A my jsme přišli o něj. Těžko se mu žije s vědomím, že jeho partnerka a syn zůstali ve starém domě se započatou rekonstrukcí, bez něj a bez prostředků. Těžko se mu smiřuje s tím, že syn vyrůstá bez otce, že mu nemůže být nablízku a plnit svou roli. Jsou spolu hodně propojení a pro mě je nesnesitelný pohled na vnuka, kterému se každý den stýská po tátovi a těší se, až přijde domů.

Mimochodem propuštění táty je jeho přání ke každým narozeninám i Vánocům. Matěj se také těžko smiřuje s absurditou našeho právního systému. Ač nikomu neublížil, nikoho nepoškodil, spíš naopak, je trestán přísněji než vrazi, násilníci a ti, kdo zneužívají děti.
Opravdu?
Pro názornost bych ráda uvedla pár konkrétních případů, se kterými se ve vazbě setkal: muž vařil pervitin v paneláku, způsobil výbuch, 6 lidí vážně zraněno, škoda 12 milionů – 10 let odnětí svobody; muž zabil svou ženu, zakopal ji na zahradě – 8 let; sedm přepadení se zbraní v ruce – 4 roky; distribuce pervitinu – 3 roky; prodej pervitinu ve vězení, 3 pachatelé – 7 až 10 let; vykrádání bytů a domů, škoda 1,8 milionu, recidiva po šesti letech ve vězení – 18 měsíců; řidič pod vlivem alkoholu přejel člověka – 4 roky, po propuštění opět v opilosti přejel dva lidi a ujel, oba zemřeli – 6 let; výroba a prodej pervitinu, opakovaná recidiva po 7 letech ve vězení – 4 roky; pokus o vraždu svého dítěte + distribuce pervitinu – 11,5 let; můj syn: pokus o pěstování rostlin konopí s nepovoleným obsahem THC bez prokázání distribuce – 12 let do nejpřísnější věznice (po odvolání do druhé nejpřísnější věznice s ostrahou).
Říkal, že se mu vrahové smějí, kolik let dostal, což je myslím na pováženou. Za celou dobu, co byl ve vazbě, tam nebyl nikdo, kdo by dostal vyšší trest.
Navštěvujete ho často? Jaké z toho máte pocity?
Celou dobu za ním jezdíme pravidelně na návštěvy. I s jeho synkem. Musím říct, že mi to dává opravdu zabrat. Celý můj profesní život se točí kolem dětí a nikdy by mě nenapadlo, že budu se svým vnoučkem jezdit do vězení, procházet katrem, být v tom příšerném prostředí. Že se budu dívat na to, jak syn hubne a předčasně stárne a šediví. Že se budu dívat na jeho bezmoc a zoufalství a budu zažívat to samé. Tolik probdělých nocí… Ale přitom jsem samozřejmě moc ráda za to, že se alespoň takhle můžeme setkávat.
Jaký smysl má uvěznit mladého člověka, který nikomu neublížil, na dvanáct let do věznice s ostrahou?
Postupně se s tím všichni nějak smiřujeme, jestli se to tak dá vůbec říct. Nic jiného nám nezbývá. A syna obdivuju. Bála jsem se, že ho to zlomí, že zahořkne, podlehne zlobě v sobě. Obdivuju jeho sílu, se kterou se vyrovnává s tím vším, co teď prožívá. Musím říct, že urazil velký kus vnitřní cesty a ledacos ve svém životě přehodnotil. Mám pocit, že čas ve vězení využívá nejlépe, jak to jde, a je to na něm znát. Otázkou však je, jak dlouho se to dá v takovém prostředí se zdravým rozumem zvládnout.
Kdy by měl být propuštěn? Jsou nějaké možnosti, aby to bylo dříve?
Propuštěn by měl být, až mu bude téměř čtyřicet let. Stále nemůžeme uvěřit, že to tak dopadlo, a nikdo z nás si neumí ani představit, že by se Matěj se svými synem měli shledat, až bude kluk plnoletý. Šance, že by ho propustili dříve, snad nějaká je, ale podle toho, co syn říkal, to ve vězení funguje tak, jak si nikdo z nás venku neumí představit. Splnit podmínky pro předčasné propuštění je téměř nadlidský úkol. Člověk musí opravdu popřít sám sebe a vydržet tak měsíce a roky a pak stačí třeba zaspat a neustlat si postel a veškeré snažení přijde vniveč. Sama jsem jednou při návštěvě ještě ve vazební věznici zažila na chvíli pocit, když nad vámi má někdo téměř neomezenou moc a vychutnává si to. Neumím si představit být v tom roky.
Zkoušeli jste se odvolávat?
Ano, podali jsme odvolání a najali dalšího právníka. Odvolání bylo založeno na tom, že postup policie byl v mnoha ohledech nekorektní a místy dokonce i v rozporu se zákonem. Relevantní také bylo, že synovi započítali i rostliny, které nebyly jeho a vlastnictví nebylo žádným způsobem dokázáno. Do konečného počtu rostlin započítali i klony, které byly sotva odstřihnuté od matečných rostlin, tudíž se jednalo o části rostlin zapíchnuté v substrátu. Do upotřebitelné hmoty započítali i listy.
V odvolacím řízení právní zástupce podával námitky též k odbornému vyjádření, kterým orgány činné v trestním řízení stanovily obsah THC v zajištěném rostlinném materiálu. Požadoval znalecký posudek, protože v tomto případě jde o klíčovou informaci, která přímo ovlivňuje výši trestu. Je přece otázkou, jestli je možné z gramu rostlinné hmoty provést relevantní zkoumání a vztáhnout ho na celé množství. Je jasné, že nebudou zkoumat každou rostlinu, ale nezdá se mi, že by z takového množství dokázali vzít reprezentativní vzorek. Jak a podle čeho rostliny na vzorek vybírali?

Žádali jsme o další přezkoumání, rozbor, znalecký posudek, ale bylo to zamítnuto s tím, že rostliny byly zlikvidovány. Nechápu, jak je možné, že se tím soud odmítl zabývat a v podstatě se k této skutečnosti ani nevyjádřil.
Takže odvolání bylo k ničemu.
Podle mne bylo odvolání naprosto jasně, dobře a logicky postavené a mě ani nikoho dalšího vůbec nenapadlo, že by to bylo opět naprosto marné. Vlastně nebylo, synovi zmírnili o stupeň věznici. Budete se divit, ale i tohle nám přineslo velkou úlevu. Otec Matěje – invalidní důchodce – se díky soudu zadlužil a i já dělám, co můžu, abych to finančně zvládla.
Podáte žádost o milost?
Žádost o milost jsme zatím nepodávali, protože nás čeká ještě dovolací soud, ale mám pocit, že to budou zase jen další vyhozené peníze. Zároveň to nám, rodičům, nedá, abychom to alespoň nezkusili. Docela by mne zajímalo, kolik peněz ze státní pokladny putuje na podobné soudní procesy týkající se konopí. Nemyslím si, že by to byly dobře vynaložené prostředky a nechápu, v čím zájmu se to děje.
Tušila jste, že za konopí u nás mohou hrozit tak vysoké tresty?
Abych pravdu řekla, o tom, že pěstování konopí není dovolené, jsem věděla a taky jsem od toho syna hodně odrazovala. Prostě jsem se o něj bála. Ale to byl asi jediný argument proti. Nicméně o tom, že za něj hrozí takhle vysoké tresty, jsem fakt nevěděla. Kdybych to nezažila na vlastní kůži a někdo by mi vyprávěl, že za sázení, zalévání, prostě pěstování rostlin odsoudí člověka přísněji než za vraždu, nevěřila bych. Nerozumím tomu, nevím, komu konopná prohibice prospívá. Nevím, jaký význam to má pro naši společnost. Nevím, jaký smysl má uvěznit mladého člověka, který nikomu neublížil, na dvanáct let do věznice s ostrahou. Co to přinese jemu? Jeho rodině? Jeho synovi? Co to přinese společnosti?
Jak je možné, že alkohol a cigarety jsou všeobecně tolerované a státem podporované, zatímco konopí je zakázáno a takto přísně kriminalizováno? Ještě jsem neslyšela o tom, že by někoho uzdravil alkohol nebo nikotin. I závislost na těchto látkách je silnější a je snadné jí podlehnout.
Jaký názor jste měla na konopí předtím, než vašeho syna zatkli?
Můj názor na konopí procházel v průběhu života proměnou. Když synové dospívali, tak jsem od tolerance přešla i do období, kdy bych nejraději také všechno zakázala a měla jsem pocit, že je to snadné řešení. Měla jsem strach ze závislostí a z toho, aby to nezačalo konopím a nepokračovalo něčím horším, jak se tvrdí. Postupně jsem ale pochopila, že tudy cesta nevede a že není problém v konopí, ale v závislosti jako takové, která má původ v traumatech, většinou v dětství, a v pocitech nespokojenosti a prázdnoty. Začala jsem se více věnovat sebereflexi, což mi proměnilo i pohled na tuto problematiku.
Můžete to rozvinout?
Podle mého názoru vše, co tu existuje, má nějaký smysl. Může to pomáhat, ale i škodit, záleží na tom, jak se s tím nakládá. A tak je to i s konopím. Mělo by být na každém z nás a naší svobodné vůli, jak s těmito dary přírody naložíme. Člověk stejně postupem života zjistí, že nenajde trvalé naplnění, ani štěstí, ani zdraví v ničem venku, že to má všechno uvnitř sebe. Jen cesta k tomu vede pro každého jinudy a bylo by fajn, kdyby ty cesty byly volné.
Cesta ke štěstí vede pro každého jinudy a bylo by fajn, kdyby ty cesty byly volné.
Samozřejmě že jsem pro regulaci a dekriminalizaci a jsem moc ráda, že tomu spoustu odborníků věnuje svůj čas a úsilí. Pevně doufám, že se to podaří prosadit i v naší zemi a že to pomůže nejenom mému synovi, ale všem dalším, kteří byli odsouzeni k takto drakonickým trestům. Taky doufám, že tohle současné období všichni ve zdraví přečkáme a zužitkujeme ho, jak jen to nejlépe jde. Třeba tím, že ho budeme brát jako velkou životní zkušenost, která má smysl, i když ho občas nejsme schopni vidět, a budeme stále věřit ve zdravý rozum a dobré konce.
Poslední zprávy: Po rozhovoru nám maminka Matěje napsala o pozitivní změně. „Matěje přeřadili ke kuchařům, což znamená nejenom to, že bude mít práci a nebude mu tolik narůstat dluh (vězni si pobyt platí, a když nemohou pracovat, vyjdou z vězení s ohromným dluhem, který většinou nemají šanci splatit, a proto se ke kriminální činnosti často vracejí), ale i to, že se mu zlepšily podmínky k žití. Má teplou vodu na mytí snad po celý den, lepší jídlo, menší kolektiv a celu s výhledem na kopce a lesy, které za celou dobu ve vazbě nespatřil. Je to síla, jak se člověku promění to, čeho si váží a z čeho má radost.“
Kdo chcete přispět na soudní výlohy s tímto případem spojené, můžete na tomto účtě maminky Matěje. Předem děkujeme 👍✌️
Dodatek: Tato kauza je součástí nové iniciativy Rodiny proti prohibici – více informací a další příběhy obětí prohibice najdete na webu a Facebooku.