O konopí se často hovoří jako o plodině tradiční, dokonce jedné z nejstarších, neboť ho lidé různě využívají již tisíce let. Je-li naším tématem konopí jako potravina, zkusme se podívat do minulosti, jak a kdy se vlastně konopí jedlo.
První zmínky v souvislosti s léčebným použitím konopí jsou poměrně známé. Dohledat historické záznamy o konopí jako potravině je složitější. Na jednu stranu máme poznatky o rozšířeném pěstování, na druhou stranu informace o konkrétním využití spíše chybí.
Než hypotéza, že se konopí jako potravina neexistovalo, je však platnější logické vysvětlení, že využívání konopných semen jako potraviny nebo krmiva nepředstavovalo pro naše předky něco mimořádného, co by stálo za pečlivé zaznamenání. Koneckonců i autor těchto řádek kupoval již v osmdesátých letech krmivo pro papoušky pod názvem semenec, a v žádném případě ho nenapadlo, že se jedná o konopné semínko.
Chléb, víno a konopí
Jeden z mála historických pramenů ukazuje, že konopí bylo rovnocenným doplňkem ostatních, můžeme říci základních potravin. Svědčí o tom známý nápis v ulici Via Indipendenza v italské Bologni, datovaný do roku 1220: „Panis vita, canabis protectio, vinum laetitia.“ Česky to znamená: „Chléb dává život, konopí ochranu, víno zábavu.“
Hájek se obecně k využití konopí staví poměrně neutrálně a opět nás přivádí k myšlence, že konopí představovalo běžnou konzumní plodinu, určenou převážně pro „prostý lid“.
Z výroku vyplývá více věcí: jednak si byli dobře vědomi léčivých účinků konopí, do nějž se odívali a jímž se živili – a jednak jim pěstování konopí přinášelo značné bohatství.
Kniha De honesta voluptate et valetudine (O početném potěšení a dobrém zdraví) autora Bartolomea Platina z roku 1465 byla první tištěnou kuchařkou na světě. Obsahuje mimo jiné kapitolu o užívání konopí v léčivých nápojích a jako doplněk k jiným potravinám (např. víno nebo koláč).
Konopím proti hladomoru
Svědectví o průběhu hladomoru v roce 1770 v severovýchodních hraničních oblastech tehdejšího Polska (dnešní části Litvy a Běloruska), kdy zemřelo na dvacet tisíc lidí, potvrzuje konzumaci konopných produktů. Konopí i ostatní „jedlé trávy“ dle pamětníků konzumovali taktéž i Poláci vystěhovaní na Sibiř ve čtyřicátých letech 20. století.
S ohledem na další podobné informace z Polska a Slezska se tedy jeví, že konopí bylo potravinou spíše pro nižší vrstvy a ostatní se k němu obraceli až v okamžicích nouze. Konopné kaše a polévky jedli těžce pracující lidé, kteří museli získat maximální nutriční hodnotu s nízkými náklady – známým příkladem jsou ruští burlaci, tahači plavidel proti proudu řeky.
Autor první tištěné kuchařky Bartolomeo Platina. Zdroj: WikiCommons
Roli „průmyslové výživy“, kterou v antice plnila čočka, mohlo mít ve středověké i novověké střední a východní Evropě konopné semínko. Dobře se uchovávalo, poměrně snadno zpracovávalo a připravovalo, jeho chuť nebyla výrazná, ale celkem příjemná, přičemž nutriční hodnota vyhovovala požadavkům náročného fyzického zaměstnání.
Konopné semínko bylo též vnímáno za potravinu dnešními slovy „dietní“ (a to ve smyslu jak „postní“, tak i „pro speciální výživu“). K tomu nás vede zmínka o použití v německých středověkých klášterech – čtyřicítka mnichů spořádala polévku z téměř tří kilogramů konopného semínka, tří a půl litru vína, bílého chleba, drcených jablek a koření. Polévce byly připisovány posilující až energizující účinky.
Nejen semínko
Často se v kuchyni používaly i zelené části. Pravděpodobně nejen kvůli zintenzivnění chuti, ale i kvůli blahodárným účinkům kanabinoidů, ačkoli tehdy je samozřejmě nikdo neznal.
Dokladem toho je známý Herbář od Pietra Mattioliho z 16. století, který do češtiny přeložil a svými poznatky doplnil Tadeáš Hájek z Hájku. Konopná (semenečná) polévka byla u nás široce rozšířeným pokrmem a zelené části rostlin si do ní chasníci přidávali tak náruživě, až se překladateli zdálo vhodné před jejím nadužíváním varovat! Hájkovi je přisuzován i výrok: „Pak nemá být ten národ blbý, když pořád jí tu kaši ze semence.“
„Chléb dává život, konopí ochranu, víno zábavu.“
Mattioli, respektive Hájek se obecně k využití konopí staví poměrně neutrálně a opět nás přivádí k myšlence, že konopí představovalo běžnou konzumní plodinu, určenou převážně pro „prostý lid“. Zmiňuje mimo jiné i konopné mléko vyrobené ze semínek a bílého vína. To sloužilo ke zmírnění trávicích obtíží u lidí i zvířat. Vysloveně pozitivně se staví k využití semence jako krmiva – uvádí z vlastní zkušenosti příklad zvýšení nosnosti slepic a to, že snášely i v zimním období, což bylo netypické.
Tehdy i dnes
Rekapitulace historických poznatků o konopí jako potravině potvrzuje, že díky svým vlastnostem je člověku prospěšné v jakékoli, tedy i dnešní době. Konopí je potravinou jednoduchou a dostupnou, lehce stravitelnou, s prokazatelně vysokou nutriční hodnotou a pozitivním vlivem na zdraví konzumentů.
Nebaví vás číst? Tento i další články si můžete poslechnout namluvené profesionálem s příjemným hlasem na našem YouTube kanále!
