(Před pár týdny jsme publikovali první část z druhé výpravy našeho šéfredaktora do Švýcarska. Nyní článek z Konopí č. 23 přinášíme v plném znění.)
Díky nově nabytým kontaktům z květnové návštěvy Švýcarska jsem měl možnost se na začátku září do této nádherné a konopí zaslíbené země podívat znovu. V plánu byla tentokrát návštěva rodinné firmy kousek od Bernu, která v hlavní sezóně produkuje stovky tisíc klonů měsíčně, a následně vystoupení na mezinárodní konferenci a veletrhu v Curychu.
Na cestu jsem se tentokrát nevydal sám, ale s kamarádem Tomášem, který strávil velkou část svého života v Rakousku a má spoustu přátel a kolegů i ve Švýcarsku.
Co se dozvíte?
Království klonů
Jedním z takových kamarádů je Andy, který nás pozval do své „fabriky“ na produkci řízků nedaleko Bernu. Tam jsme dorazili nad ránem luxusní noční autobusovou linkou, která jezdí pouze na trase Praha – Curych – Bern, a hned se vydali k budově Parlamentu, kde jsme měli sraz s naším hostitelem.
V neděli jsem si namazal kolena pořádně silnou konopnou mastí, aby se mi tolik neklepala, protože mě v jednu hodinu čekala účast na panelové debatě.
Ještě před návštěvou samotné klonárny jsme vyrazili na otočku do malebného města Thun na břehu stejnojmenného jezera, kde jsme se mohli pokochat pohledy na majestátní vrcholky okolních Alp (zatímco samotný Bern a jeho okolí obklopují jen kopečky připomínající vrcholky Českomoravské vrchoviny). Zde jsme nabrali pěstitelské zboží v místním growshopu, který byl prvním obchodem tohoto typu ve Švýcarsku a kde se údajně nechali inspirovat i Češi, kteří následně prodej pěstebních potřeb rozjeli ve velkém i u nás.
CBD boom skončil?
Dnes celý obchod působí poněkud ospale, a jak sám majitel Roman (i přes česky znějící jméno jde o Švýcara) přiznává, před lety se v době místního CBD boomu vrhl i do pěstování CBD odrůd, jenže boom opadl a mezitím ho v oblasti prodeje vybavení přerostla konkurence. Sympaťák Andy ale na rozdíl od jiných ke konkurenci neodešel a v Growboxu nakupuje i nadále, i když to znamená zajížďku pár desítek kilometrů.
Z Thunu se kolem poledne konečně vydáváme do klonárny, akorát se cestou dozvídáme, že Andy je zrovna v procesu stěhování veškeré produkce na farmu několik desítek kilometrů směrem k Curychu. Důvody budou nejspíš zajímat i pěstitele CBD konopí a producenty klonů u nás, protože ten vývoj je do značné míry podobný.
Indoorová produkce v průmyslových objektech se kvůli neustále klesajícím výkupním cenám konopí na přeplněném trhu přestává posledních pár let vyplácet a jako „bonus“ bylo Andymu nedávno oznámeno, že mu na přelomu roku zvednou ceny elektřiny o 80 procent, což by v jeho případě znamenalo zvýšení nákladů o zhruba šest milionů korun ročně.
Úprk do outdooru
Andy proto nelenil a rozhodil sítě, až narazil na svérázného farmáře Marca, který vlastní farmu a rozhlehlé polnosti u městečka Sempach v kantonu Lucern. V původní klonárně u Bernu proto dnes nacházíme „jen“ asi 1 500 matek, jelikož větší část produkce i vybavení už byla přesunuta na nové, méně energetický náročné místo.
Tím pádem nás Andy jen v rychlosti provede podzemním labyrintem matkáren a řízkáren, kde se staneme součástí výjevu jako z nějaké zhulenecké komedie: vystoupáme s Tomášem z klonárny do horního patra, kde mají být toalety, a ocitneme se ve skladu s kanceláří a jídelnou. A tam sedí týpci v kravatách a koukají na nás.
Cena CBD sušiny nebo izolátu se ve srovnání s dobou před pár lety propadla o stovky procent a spousta pěstitelů postupně krachuje.
S námi se přirozeně vyvalí odér všech těch tisícovek matek a špeků, které o patro níž hulí obědvající Andyho zaměstnanci, ovšem kravaťáci nás jen suše přejedou pohledem a vrátí se k jídlu… Korporátní Švýcarsko je flexibilní jako švýcarský nůž! A tak jsme vyrazili na venkov do nově zařizovaného provozu.
Farma u Sempachu vypadá na první pohled jako každá druhá v Česku – pole, fóliovníky, spousta nářadí a techniky, rezavějící traktory, nové traktory, sekačky, sečky, obracečky a samozřejmě několik psů. Čtyřicátník Marco jako bohatý velkostatkář rozhodně nevypadá, spíš jako ušmudlaný dříč. Ale tak už to ve Švýcarsku bývá – je to extrémně bohatá země s velmi bohatými lidmi, ale spousta z nich jsou jen poctiví pracanti, kteří se živí vlastníma rukama.
Pěstování s láskou
Ruce má Marco sice od hlíny a sedřené, ale když nám s láskou představuje svůj hlavní produkt – prémiové švýcarské jahody – přijde nám, že musejí být snad všechny umělé, jak jsou krásně čisté, barevné a uniformní.
Když přicházíme od polí do jedné velké boudy, která zdálky vypadá jako obyčejný sklad sena, objeví se před námi najednou obrovské těsnicí dveře a vedle nich několik počítačů a monitorovacích stanic nainstalovaných přímo ve stěnách spolu s propracovanými zavlažovacími a teplotu regulujícími systémy a nejmodernějším softwarem.
Vypadá to celé, jak kdybych se najednou ocitl v nějaké sofistikované laboratoři, což jsem uprostřed zemědělské usedlosti a rezavějících traktorů zrovna nečekal. Ale prémiové švýcarské jahody potřebují prémiovou a sofistikovanou péči – stejně jako konopí, čehož Andy využil a udělal Marcovi nabídku, která se zjevně nedala odmítnout.
Jahodovo-konopná symbióza
Tyto uzavřené prostory se postupně plní matkami a dalším vybavením z Andyho původních prostor. Když nám s Marcem vysvětlují svou strategii, musím uznat, že dává velký smysl a mohla by být inspirací i CBD growerům a producentům klonů u nás, kteří řeší, jak snížit výdaje na elektřinu. Celý systém spočívá v tom, že Marcova hala prošpikovaná moderními technologiemi pojme většinu Andyho matek, které v průběhu roku potřebuje, stejně jako klony z těchto matek nařezané. Pěstební prostor je navíc kompletně využitý, protože matky jsou rozmístěny vertikálně, v několika řadách nad sebou.
Celková spotřeba elektřiny bude na farmách mnohem nižší než v kompletně indoorových prostorech.
Kromě toho pánové připravují prostory i ve venkovních sklenících a fóliovnících na období jara a začátku léta, kdy se Andymu násobně zvedá poptávka a potřebuje tak o několik tisíc matek více než po zbytek roku. Zároveň budou mít dostatek prostoru i na vypěstování kvalitních outdoorových květů díky místní úrodné půdě a silnému slunci. A především – celková spotřeba elektřiny bude mnohem nižší, než kdyby Andy zůstal v kompletně indoorových prostorech průmyslového areálu u Bernu.
Za třešničku na dortu, respektive v tomto případě spíše jahodu lze považovat i skutečnost, že podle Marca se jahody s produkcí klonů budou skvěle doplňovat a vzájemně vykrývat slabší období jedné nebo druhé plodiny.
Hurá na CB Expo!
Po celonoční cestě busem a celodenním pendlování mezi starou a novou farmou a několika Andyho zákazníky se nakonec v noci dostáváme k Andymu domů, kde jsme pohoštění kvalitním švýcarským outdoorem, samozřejmě v legálním limitu do 1 procenta THC.
Po ani ne čtyřech hodinách spánku jsme ráno rádi, že nemusíme řešit nekřesťansky drahý švýcarský vlak, protože Andy má obchodní schůzku kousek od Curychu, kde se koná i náš veletrh. Nakonec nás vyhazuje nějakých dvacet kilometrů od centra. Chvíli se motáme v nově postavené čtvrti, kde ale zatím nejsou žádní lidé, takže tu ani nefunguje městská hromadná doprava.
Když dorazíme do centra Curychu, ubytujeme se v nejpříšernějším hotelu našich životů, který nesahá po kotníky ani zablešeným ubytovnám uprostřed tádžických stepí. Radši padáme na postele a dospáváme aspoň pár hodin, ať neděláme na byznysové konferenci českému konopnému sektoru ostudu.
Brzy odpoledne jsme konečně na místě činu – v příjemných prostorách Stage-One ve čtvrti Oerlikon. Hned u vstupu oceňujeme švýcarskou pečlivost a vysokou úroveň služeb – od velmi příjemného a ochotného personálu přes vynikající jídlo a pití pro všechny účastníky zdarma po celou dobu konání akce až po stylové DJs, kteří celý víkend skvěle vyhrávali ve venkovním lounge. A nesmím zapomenout na thajské masáže taktéž zdarma! Že by inspirace pro české veletrhy?
CB Expo: Kontakty a budoucnost
Samotná akce je rozdělena na menší veletrh (čtyři desítky vystavujících), hlavní stage pro panelové diskuze a dvě menší stage – jednu okupovala právnická konference INCYA a ve druhé se konaly vzdělávací přednášky odborníků na pěstování, farmakologii, léčbu a tak dále. Sám jsem strávil nejvíc času v hlavní hale, kde probíhaly nesmírně zajímavé panelové diskuze o vzrušujících změnách, které evropský konopný sektor čekají.
Hovořilo se především o začínajícím pilotním projektu s rekreační legalizací ve švýcarské Basileji, o překotném vývoji v Německu, ale řeč přišla i na nefunkční systém léčebného konopí ve Švýcarsku, který nutí pacienty zůstávat v ilegalitě (co mi to jen připomíná?), a také na tamější CBD boom, který začal o pár let dříve než u nás a také o něco dříve skončil. Cena CBD sušiny nebo izolátu se ve srovnání s dobou před pár lety propadla o stovky procent a spousta pěstitelů postupně krachuje, k čemuž přispívají i šíleně rostoucí ceny elektřiny.
Česká republika na scéně
V neděli jsem si namazal kolena pořádně silnou konopnou mastí, aby se mi tolik neklepala, protože mě v jednu hodinu čekala účast na panelové debatě nazvané Mezinárodní konopný přehled: Trendy, teritoria a příležitosti, které se účastnili přední experti, investoři a podnikatelé z celého světa.
Mým úkolem bylo představit stručně vývoj v České republice a poukázat na současné trendy, které v Evropě trochu zapadají ve stínu toho, co se děje v Německu či Lucembursku. Reakce posluchačů byly pozitivní a po zbytek odpoledne jsem musel odpovídat na zvídavé otázky konopných byznysmenů z celého světa – od Uruguaye přes Jihoafrickou republiku až po Dánsko.
Řeč přišla i na nefunkční systém léčebného konopí ve Švýcarsku, který nutí pacienty zůstávat v ilegalitě.
Večer jsme se už jen rozloučili se slovenskými a českými přáteli, kteří se uchytili ve švýcarském konopném odvětví a úspěšně podnikají přímo v Curychu, a v osm večer jsme opět seděli v našem noblesním autobuse na cestě zpět do Prahy, bohatší o spoustu nezapomenutelných zážitků a desítky nových konopných kontaktů.
Pokud se nic nepokazí, v rámci rozvíjející se česko-švýcarské spolupráce se do této země brzy vydám znovu, tentokrát na nejvýznamnější léčebnou konferenci v Evropě, která se uskuteční v polovině října v Basileji. Zůstaňte proto (dobře) naladěni!