V rámci rozkvétající česko-švýcarské konopné spolupráce jsem měl možnost zúčastnit se prestižní konference Mezinárodní asociace pro léčbu kanabinoidy (IACM), která se konala v druhé polovině října v půvabném historickém městě na řece Rýnu. Renomovaní vědci, lékaři, ale i konopní pacienti se po třech letech online hovorů konečně zase setkali osobně, aby sdíleli vzrušující novinky ze světa konopného výzkumu a léčby.
Jak pravidelní čtenáři našeho magazínu vědí, díky mediálnímu partnerství s hlavním organizátorem veletrhu CannaTrade a byznysové konference CB Expo jsem měl to štěstí navštívit letos Švýcarsko už dvakrát. Z obou cest, během nichž jsem se podíval do nádherného Lugana v italské části země, hlavního města Bernu a pulzující metropole Curychu, jsme v posledních vydáních publikovali obsáhlé reportáže a taktéž desetistránkový rozhovor s legendárním šlechtitelem Shantibabou.
Vzhůru do neznáma
Do třetice všeho dobrého byla cílem Basilej – historicky významná křižovatka nedaleko hranic s Německem a Francií. K cestě jsem poprvé v životě využil služeb nočního vlaku Českých drah a byl jsem mile překvapen kvalitou servisu i vybavením spoje na přímé trase Praha–Curych. Nebyly by to ale České dráhy, kdybychom nenabrali zhruba dvouhodinovou sekeru. Holt díky ČD vyvážíme úspěšně do světa i náš výstavní artikl – vlaková zpoždění.
Placebem kontrolovaný výzkum 60 pacientek s vulvodynií, které užívaly vaginální gel s CBD, přinesl fantastické výsledky.
Nakonec jsem kolem poledne dorazil do města, které bych po mnohahodinové procházce po obou březích Rýna a proplétání se uličkami nádherného historického centra popsal jako takovou Prahu v Olomouci. I když na počet obyvatel není Basilej nějak velká – žije zde trvale nějakých 120 000 lidí –, jedná se o obrovsky významnou dopravní tepnu uprostřed západní Evropy a místo, kde žije spousta cizinců. I místní vlakové nádraží, ve kterém by se jeden málem ztratil, vypadá větší než pražský hlavák.
Ranní ptáče se víc dozví
Konference začínala ve čtvrtek 20. října již v devět ráno a hned u vstupu jsem potkal řadu známých tváří reprezentujících konopnou Českou republiku – přednášející legendu Lumíra Hanuše, praktického lékaře Rodiona Schwarze, stálici konopného byznysu Jirku Stablu a později dorazil i další lékař a zástupce pacientského spolku KOPAC Pavel Kubů. Ze Slovenska si za námi odskočil i expert na kanabinoidy, zákony a evropské regulace Boris Baňas.
Kromě samotné dvoudenní konference, na které renomovaní vědci a lékaři představovali výsledky svých bádání z posledních let, se v předsálí největšího konferenčního centra ve Švýcarsku konala menší výstava farmaceutických a konopných firem (případně farmaceuticko-konopných).
Mezi vystavovateli nemohl chybět jediný výrobce vaporizérů certifikovaných k použití ve zdravotnictví, německá firma Storz & Bickel. Zdroj: cannabismedicinalis.com
Co mě ale zaujalo víc než stánky různých společností, byla sekce s více než 30 postery, na nichž byly souhrnně prezentovány výsledky výzkumů vědeckých a lékařských týmů, které pečlivě vybrala odborná komise IACM.
Nejlepší prezentace získala ocenění na čtvrtečním galavečeru, nicméně všechny práce vypadaly velmi zajímavě a přínosně a určitě se k jejich výsledkům ještě vrátíme.
Den první
Teď už ale k samotné konferenci a tomu, co jsme se dozvěděli zajímavého. Za jeden z vrcholů celé akce považuji přednášku mladého lékaře Dustina Sulaka z amerického státu Maine, kde provozuje vlastní „konopnou“ kliniku. Během své přednášky o dávkování sdílel přínosné a inspirativní výsledky z více než desetileté praxe, což ostře kontrastovalo s několika přednáškami, které na mě působily, jak kdyby jejich autoři v životě neviděli člověka užívajícího konopí.
Po přednášce jsme zabředli do delšího hovoru, kdy jsem se dozvěděl, že Sulak znamenalo původně Šulák, jelikož pan doktor má předky z Česka. Nemohlo to proto skončit jinak než domluvou na spolupráci, rozhovorech a věřím i brzké návštěvě naší země.
Endokanabinoidní systém by mohl být využitelný i jako pomocník při diagnostice nádorových onemocnění.
Další nesmírně zajímavou prezentaci měl renomovaný milánský gynekolog Franco Vicariotto, který se věnuje léčbě málo známé, ale mnoho žen postihující nemoci nazývané vulvodynie. Jeho placebem kontrolovaný výzkum 60 pacientek, které užívaly vaginální gel s CBD, přinesl dle slov lékaře „fantastické výsledky“.
Podobné závěry vyvodila i rakouská gynekoložka Gudrun Lorenz-Eberhardtová ve své observační studii, v jejímž rámci sledovala léčbu pomocí krému a čípků s CBD u 48 žen trpících na celou řadu zdravotních problémů souvisejících s pre- a postmenopauzou. Těmito i dalšími slibnými studiemi zaměřenými na konopí a ženské zdraví se budeme v blízké budoucnosti zabývat podrobněji.
Z prvního dne stály ještě za zmínku prezentace o zlepšení spánku u konopných pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou v jedné izraelské studii a nadějné výsledky švýcarských pacientů s migrénou. Migréna je ostatně další velké téma, kterému se také plánujeme věnovat zevrubněji.
Péče o smrtelně nemocné děti
Emočně nejsilnější dojem nejen na mě, ale nejspíš na celé publikum udělala jedna z posledních čtvrtečních přednášek, kterou měla paliativní dětská lékařka Eva Bergsträsserová z Univerzitní dětské nemocnice v Curychu. Paní doktorka pracuje s dětmi, které trpí na nevyléčitelné a často smrtelné nemoci. Konopí je podle ní možné zvážit coby léčbu dětských pacientů jednak v případě onkologických onemocnění (na anorexii, nevolnost a zvracení), jednak v případě paliativní léčby bolestí jakéhokoli původu.
Momentka s legendou konopného výzkumu Lumírem Hanušem. Foto: Jiří Stabla
Ve své péči měla mezi roky 2014 až 2022 více než dvě desítky malých konopných pacientů s průměrným věkem devět let, z nichž polovina již bohužel nežije. Celkem devatenáct pacientů zaznamenalo pozitivní účinky a pouze dva s léčbou přestali kvůli vedlejším účinkům. „Zkušenosti máme až na výjimky pozitivní,“ uzavřela svou prezentaci dětská lékařka, načež se v sále rozhostilo dlouhé ticho následované uznalým potleskem…
Mimochodem – víte, že pacientům mladším osmnácti let nelze podle zákona v Česku předepisovat léčebné konopí?
Den druhý
Páteční program odstartoval pěkně zostra přednáškou izraelské gastroenteroložky Timny Naftaliové, která znovu potvrdila, jak je konopí účinné v léčbě zánětlivých poruch zažívacího traktu. V její nejnovější placebem kontrolované studii měli konopní pacienti (24 osob) výrazně lepší výsledky než placebo skupina (26 osob), co se týče indexu aktivity nemoci, nálady, kvality spánku, bolesti, chuti k jídlu, koncentrace, duchapřítomnosti i paměti. Mimochodem – víte, že v Česku nemohou gastroenterologové předepisovat svým pacientům léčebné konopí?
Dalším vrcholem konference pro mě byla přednáška molekulární bioložky Cristiny Sanchezové z Madridu, která se již déle než dvacet let zabývá protirakovinným působením kanabinoidů a působením endokanabinoidního systému. Tentokrát nás seznámila s výsledky aplikace chemoterapeutik a THC na rakovinu prsu, kdy se ukázalo, že výsledek je nejlepší, když se podá nejprve THC a až poté konvenční léčba.
Celkem devatenáct dětských pacientů zaznamenalo pozitivní účinky a pouze dva s léčbou přestali kvůli vedlejším účinkům.
Zajímavý byl její postřeh, že aplikace kanabinoidního extraktu přímo na nádorové buňky in vitro není to samé jako aplikace extraktu přímo pacientům. Při konzumaci je totiž extrakt nejen aplikován na nádorové buňky, ale navíc si tím pacient „ladí“ endokanabinoidní soustavu, což může spouštět ještě jiné mechanismy na úrovni celého organismu. Z tohoto pohledu se nabízí otázka, jak moc je při studiu mechanismu účinku relevantní tradiční aplikace extraktu přímo na nádorové buňky.
Ještě více mě ale zaujala druhá část přednášky španělské badatelky, ve které jsme se dozvěděli, že endokanabinoidní systém by mohl sloužit i jako pomocník při diagnostice a odhadu agresivnosti daného nádorového onemocnění. Pokud se tyto závěry potvrdí v praxi, bude to dozajista znamenat další revoluční využití této receptorové soustavy.
Nebezpečí jménem HHC
Duchovní otec léčby konopím v Evropě, německý lékař Franjo Grotenhermen, pak ve své prezentaci představil několik případů úspěšné konopné léčby poměrně raritních dermatologických onemocnění (například hyperhidrózy neboli nadměrného pocení), s nimiž si konvenční medicína neví moc rady.
Na závěr ještě zmíním velmi zajímavou přednášku amerického lékaře a chemika Michaela Geciho, který informoval šokované publikum o různých chemických derivátech CBD, které jsou kvůli nedostatku v zákonech nyní ve Spojených státech legální a masově se začínají dovážet i do Evropy.
Přitom nikdo neví, jaké jsou dlouhodobé dopady jejich konzumace, a nikdo pořádně nekontroluje kvalitu prodávaných produktů ani případné zbytky zdravotně škodlivých látek. Práci doktora Geciho bych doporučil bedlivě sledovat všem příznivcům a propagátorům HHC, delta-8-THC a podobných polosytentických derivátů.
Pacientská asociace
Zásadní událostí druhého dne bylo také založení a oficiální představení celoevropské pacientské asociace pod křídly IACM, což je zcela jistě čin hodný aplausu. Nicméně se mi celou dobu vtírala myšlenka, proč to muselo trvat bezmála třicet let, než si lékaři a vědci zabývající se profesně konopím a sdružovaní v této asociaci uvědomili, že nemohou existovat izolovaně – mimo svět opravdových pacientů. Že by bylo vhodné zajímat se více o jejich názory, postoje a pocity. Ale jak se říká, lépe začít pozdě než nikdy.
Průkopník konopné léčby Dr. Franjo Grotenhermen. Zdroj: cannabismedicinalis.com
Co říci závěrem? Konference byla skvěle zorganizovaná, účastníci i přednášející přátelští a Basilej je opravdu nádherné město. Přesto jsem byl krátce po skončení trochu roztrpčen z toho, jak obrovská propast stále existuje mezi vědeckým a lékařským světem randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studií a zkušenostmi a praxí reálných pacientů.
Ostatně dle letošní skladby přednášejících se zdá, že si to začíná uvědomovat i vedení asociace IACM, jejíž zástupci po oba dva dny opakovaně děkovali pacientům za to, že se nebojí veřejně vystupovat a že na konferenci dorazili v hojném počtu. A to jsou asi ty nejdůležitější zprávy z již dvanáctého ročníku konference IACM.
