Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Na začátku dubna vstoupila v platnost drobná, ale velmi důležitá novelizace zákona 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která může velmi znepříjemnit život firmám nejen z odvětví technického konopí. Za tuto změnu je osobně odpovědný poslanec KDÚ-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný, který formou přílepku k projednávané novele veterinárního zákona ve druhém čtení připojil i změnu zákona o potravinách a tabákových výrobcích.
Do § 10 nově patří i odstavec 5: Na trh je dále zakázáno uvádět potraviny uvedené v seznamu Evropské komise „EU Novel Food Status Catalogue“ se statusem „novel food“ nebo s výjimkou doplňků stravy se statusem „not novel in food supplements“.
Obcházení
Výborného přílepek bohužel prošel schválením, ale následně vyvolal nesouhlasná stanoviska ze strany odborné veřejnosti. Oblast takzvaných nových potravin je totiž regulována na úrovni EU Nařízením 2015/2283 a doposud převládal názor, že vnitrostátní postup v této oblasti je zcela vyloučen. K tomu se přiklání i Evropská komise, která v dopise z července 2024 sdělila ČR, že v oblasti užívání CBD platí Nařízení o nových potravinách s vyloučením vnitrostátního postupu.
Přístup Marka Výborného je krásnou ukázkou problematického jevu aktuálně označovaného jako „goldplating“.
Tím, že nařízení bylo pokoutně „přilepeno“ k projednávání naprosto nesouvisejícího zákona, byly obejity standardní procedury jako předložení důvodové zprávy a dopadové studie.
Citace z dopisu Evropské komise ze dne 31.7. 2024 ve věci Sdělení připomínek podle čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 v rámci notifikačního procesu legislativy:
Kromě toho by Komise ráda poznamenala, že nařízení (ES) č. 178/2002 (dále jen „obecné potravinové právo“) stanoví přímo použitelné definice týkající se potravinového práva, které jsou rovněž závazné ve vztahu k vnitrostátním předpisům. Konkrétně článek 2 obecného potravinového práva obsahuje tuto definici „potraviny“: „jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat“ (první odstavec); rovněž objasňuje, že definice potraviny nezahrnuje omamné a psychotropní látky ve smyslu Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 (čl. 2 písm. g) obecného potravinového práva).
Je třeba podotknout, že pokud by se tyto látky považovaly za potraviny v souladu s definicí stanovenou v článku 2 obecného potravinového práva a nepoužívaly se ve významné míře k lidské spotřebě v Evropské unii před 15. květnem 1997, spadaly by do oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách. Jejich uvádění na trh by proto podléhalo povolovacímu řízení stanovenému v uvedeném nařízení, s vyloučením jakéhokoli vnitrostátního postupu.
Nekonečné diskuze
České firmy se tedy dostávají do prekérní situace. V sousedním Polsku je uplatňován vůči CBD produktům poměrně tolerantní přístup a jsou distribuovány i do okolních zemí prostřednictvím tržišť, jako je např. Allegro. Kdyby se stejně zachovala česká firma a inspekce naznala, že její produkty mají charakter potraviny, okamžitě za to bude tvrdě pykat. Za přestupek by jí hrozila pokuta v nejvyšší sazbě do 10 milionů korun.

Víme, že situace ohledně konopných extraktů a CBD v potravinách je předmětem mnohaleté vášnivé diskuze na úrovni EFSA a Evropské komise. Názory se různí a převládá přístup, že tyto složky by v potravinách do rozhodnutí o jejich bezpečnosti být neměly. Co je tedy na „Výborného přílepku“ tak problematické, když vlastně jen „zakazuje, co je zakázané“?
Dopadová studie
Tak především způsob jeho vzniku – tím, že byl pokoutně „přilepen“ k projednávání naprosto nesouvisejícího zákona, byly obejity standardní procedury jako předložení důvodové zprávy a dopadové studie. Tedy věci, které jsou při schvalování nové regulace klíčové!
Vzhledem k jednotnému evropskému trhu by změna zákona měla projít notifikačním procesem u Evropské komise, protože bude mít zjevně vliv i na firmy v jiných členských státech. Obzvláště křiklavé je i to, že nový § 10 odkazuje na tzv. seznam Evropské komise „Novel Food Status Catalogue“ – to je však pouze webová stránka, která eviduje názory členských zemí na status vybraných potravin!
Tím, že nařízení bylo „přilepeno“ k projednávání nesouvisejícího zákona, byly obejity standardní procedury.
Tato webová stránka se průběžně mění (ze dne na den a bez předchozího upozornění), představuje pouze pomocný zdroj informací a výstup z jednání pracovní skupiny CAFAB (Oprávněný orgán pro posuzování potravin z anglického Competent Authority Food Assessment Body, což je pracovní skupina Evropské komise složená ze zástupců jednotlivých členských států, která se zabývá problematikou „nových potravin“).
Sama Evropská komise ji považuje za pracovní nástroj a neúplný seznam. V minulosti tuto databázi označily české i zahraniční soudy za právně nevymahatelnou a pro firmy za nezávaznou.
Sveď to na Brusel
Přístup Marka Výborného je krásnou ukázkou problematického jevu aktuálně označovaného jako „goldplating“. Jedná se o to, že obecně přijímanou a platnou evropskou regulaci orgány členského státu ještě „pozlatí“ tím, že ji pro lokální firmy bezdůvodně výrazně zpřísní a rozšíří, čímž jim oproti kolegům z jiných členských států znesnadní život.
Záležitost se netýká pouze CBD a konopných produktů, naopak zasahuje mnohanásobně větší oblasti. Do „šedé“ zóny totiž spadá řada fitness doplňků stravy a několik široce užívaných složek tradiční čínské medicíny (např. houba Coriolus versicolor). Dovolujeme si tedy kolegy z oblasti TČM nebo kulturistiky varovat, za porušení „výborného paragrafu“ hrozí pokuta až 10 milionů korun!
































