Zahrádkářův průvodce: 7 nejčastějších chyb při pěstování 

Začátek pěstitelské sezóny je tu. Není proto na škodu si připomenout, jakých nejčastějších chyb se zahradníci při kultivaci konopí dopouštějí, Na co si dát pozor a jak o své legální rostliny správně pečovat? 

Konopí je všestranným a nenáročným druhem a jeho pěstování není nějak těžké. Stačí se držet několika jednoduchých zásad a vyhnout se nejčastějším chybám. 

1. Neuspěchat začátek 

První paprsky jarního slunce probudí v každém zahradníkovi touhu vrhnout se do práce. Někteří pak ale uspěchají klíčení nebo vysazují rostliny ven příliš brzy. Nečekané zhoršení počasí nebo noční mrazy mohou snadno překazit plány na úspěšný start sezóny. Příhodný čas na výsadbu venkovního konopí nastává teprve tehdy, když noční teploty neklesají pod 10 °C, což na našem území bývá koncem dubna až začátkem května. 

Do té doby se lze věnovat klíčení semen a předpěstování sazenic v teple domova. Jde o oblíbenou metodou řady pěstitelů, protože šetří čas a ochrání malé rostlinky před vlivy počasí. Začíná se obvykle dva až tři týdny před plánovanou výsadbou. Výjimkou jsou samonakvétací odrůdy, u kterých je vhodné s klíčením počkat až na konec května a vysazovat je přímo na venkovní stanoviště.

Vzrostlému konopí vyhovují krátká období sucha, což jej stimuluje k větší produkci kořenů.

Nezapomínejte, že i právě vyklíčená semínka potřebují dostatek světla. Jinak by se stonky s prvními lístky vytahovaly do výšky a snadno se lámaly. V prvních týdnech postačí rostlinky nechat na parapetu okna, kam po většinu dne svítí slunce (toto neplatí v případě samonakvétacích odrůd). 

V případě, že doma není to správné místo, je možné sazenice pěstovat pod slabým pěstebním světlem nebo i obyčejnou lampičkou. Vhodné je osvětlení v denním či růstovém barevném spektru s větším podílem modré barvy. Pozor na příliš intenzivní světlo, které by mladé listy rostlin popálilo. Na předpěstování sazenic bohatě postačí lampa s příkonem do 20 wattů. 

2. Pozor na nevhodnou nebo znečištěnou půdu

Konopí je všestranným druhem a vyroste téměř kdekoli, ale jen v kvalitní půdě lze vypěstovat skutečně kvalitní rostliny. Kořeny potřebují vhodné prostředí v podobě substrátu, který dobře zadržuje vodu, je prodyšný, a především má správné pH. Kyselost půdy totiž ovlivňuje schopnost kořenového systému vstřebávat živiny. V příliš kyselém či zásaditém prostředí trpí rostliny živinovými nedostatky, přestože je jich v půdě dostatek. 

Konopí se nejlépe daří v mírně kyselých půdách s pH v rozmezí od 5,8 do 6,5. Nejsme-li si jisti kyselostí a kvalitou naší půdy, měli bychom zvážit odeslání vzorků do certifikované zemědělské laboratoře, kde je za malý poplatek otestují. Dozvíme se tak nejen pH půdního substrátu, ale také obsah živin a další užitečné informace, které nám pomohou o rostliny správně pečovat. 

Testováním půdy lze odhalit také obsah těžkých kovů. Jejich nadlimitní množství by znamenalo, že je nevhodná pro pěstování (nejen) konopí. To má totiž neuvěřitelnou schopnost tyto zdravotně závadné látky z půdy odčerpávat a ukládat je do svých tkání. Proto bývá pěstováno za účelem revitalizace míst znečištěných například těžbou nebo ekologickými katastrofami.

3. Nezapomínat na mikroklima 

Rostliny pěstované venku neovlivňuje pouze počasí, ale i specifické mikroklima v jejich nejbližším okolí. Konopí je nejlepší vysazovat na slunných místech. V tmavých koutech zahrady rostliny naopak příliš neporostou, protože nebudou mít dostatek energie pro fotosyntézu. Navíc jsou stinná a vlhká místa ideálním útočištěm pro škůdce i plísně. Na vytvoření konopné zahrádky je optimální hledat místo orientované k jihu, na které dopadá v létě nejvíce slunečních paprsků.

Plísním předejdeme především správným výběrem stanoviště, pravidelnou péčí a preventivními postřiky.

Pěstební stanoviště by mělo být vzdušné, protože pro zdravý růst potřebuje konopí drobné poryvy větru. Díky nim budou stonky silnější a v období kvetení se nebudou ohýbat pod vahou palic. Některé odrůdy vyrostou i do výšky několika metrů a silný vítr by je mohl polámat. Z toho důvodu je někdy nutné je ke konci kvetení podepřít nebo přivázat k pevné opoře. 

Při pěstování většího počtu rostlin by každá z nich měla mít v zahrádce dostatek vlastního místa. V konopném houští je sice radost pobývat, ale zároveň je skvělou líhní pro plísně. Různě proplétající se rostliny je těžké prostříhávat a správně o ně pečovat. Měly by mezi nimi při výsadbě zůstávat zhruba dva metry volného prostoru, protože venku mohou celkem zmohutnět. 

4. Nepodceňovat správné zalévání

Bez vody se rostliny neobejdou a nesprávné zalévání jim může ublížit, zpomalit jejich růst nebo je i zahubit. Příliš intenzivní zalévání způsobí, že kořenový systém nebude mít dostatek vzduchu, rostliny se budou dusit a kořeny mohou uhnívat. Málo zalité i přelité rostliny vypadají podobně: mají nápadně svěšené listy. Vlhkost substrátu snadno zjistíme zabořením prstu do půdy.

Sazenice potřebují neustálý přísun vody a substrát, ve kterém rostou, musí být stále trochu vlhký. Zalévat je ideální častěji a menším množstvím zálivky. Jak rostliny mohutní, budou potřebovat zálivku méně často, ale zato větší množství. Vzrostlému konopí vyhovují krátká období sucha, což jej stimuluje k větší produkci kořenů.

Kvalita vody zásadně ovlivňuje zdraví rostlin. Voda z kohoutku by měla být alespoň den či dva odstátá, aby z ní vyprchal chlor, který poškozuje prospěšné půdní mikroorganismy. Na zalévání venkovních rostlin výborně hodí dešťovka, která je zdarma, ale při dlouhodobém skladování se v ní mohou množit patogeny. Zapáchající nebo jinak znečištěnou vodu je radno nepoužívat.

5. Přehnojení nebo nedostatečná výživa

Pěstitelé mají často obavy, že rostliny nebudou mít dostatek živin, a tak při venkovním pěstování používají obrovská množství hnojiv. Je to však neekologické, navíc vysoká koncentrace hnojiv v půdě může rostlinám ublížit. Přehnojené konopí je poznat podle nápadně spálených konečků listů. V takovém případě radí odborníci zalévat jen čistou vodou do doby, než kořeny vstřebají přebytečné živiny z půdy.

Při pěstování v kvalitním substrátu není v prvních týdnech života potřeba rostlinám dodávat žádnou dodatečnou výživu. V následujícím období vegetativního růstu, tedy před objevením prvních květů, potřebuje konopí především dostatek dusíku, který je důležitý pro tvorbu nových tkání. Jeho nedostatek se projeví nápadným žloutnutím nejstarších listů, které začíná ve spodních patrech rostlin.

V období kvetení mají rostliny zvýšenou potřebu fosforu a draslíku. Nedostatek draslíku se projeví spálenými okraji na listech. Deficit fosforu poznáme podle pokroucených listů s tmavě zelenými nekrotickými skvrnami. Tyto minerální látky jsou přítomny ve většině květových stimulátorů.

6. Ochrana před škůdci a plísněmi

Při venkovním pěstování je vcelku běžné, že se na rostlinách objeví hmyz. Z parazitických druhů jsou pro konopí nebezpečné zejména svilušky a mšice. Množí se neskutečně rychle a sají mízu z tkání, což rostliny oslabuje a ty jsou pak náchylnější k útokům dalších patogenů. Včasná prevence je nejsnadnějším způsobem, jak tyto škůdce odradit. Skvělým řešením jsou postřiky z nimby indické (neem oil) a další organické přípravky šetrné k přírodě.

Zatímco škůdci se rostlinách nejčastěji objevují na jaře a v létě, chladnější počasí ke konci sezóny přeje plísním. Jim se podrobně věnujeme například v Konopí č. 18 a na našem webu v rubrice Pěstování.

Jak rostliny mohutní, budou potřebovat zálivku méně často, ale zato s větším množstvím vody.

Nejen hmyz, ale i slimáci nebo další zvířata si s oblibou pochutnávají na šťavnatých listech konopí. Otravné plže snadno zastaví speciální granule, které jsou k dostání v každém zahradnictví. Před většími zvířaty můžeme ochránit zahrádku drátěným pletivem. Na některých místech se pěstitelé dokonce setkávají i s nájezdy vysoké zvěře, která dokáže poničit i mohutné rostliny.

7. Brzké nebo pozdní sklízení

Načasování sklizně venkovního konopí ovlivňuje řada faktorů. Obrovskou roli hraje samozřejmě počasí, ale i genetika pěstované odrůdy a specifické potřeby pěstitele. S jistotou lze říct, že první mrazy znamenají konec sezóny. Zralost květů se však vyplatí pozorně sledovat mnohem dříve. Většina u nás pěstovaných odrůd konopí dozrává přibližně 50–70 dnů od výskytu prvních pupenů

Uspěchaná sklizeň člověka připraví nejen o drahocenné kanabinoidy jako CBD, CBG, CBN a další, ale také o vonné terpeny, které dodávají konopí jeho pestré aroma. 

Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat, lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.

Filip Ostrowski

Novinář a konopný aktivista původem z dalekého polského severu, který má téměř dvacetileté zkušenosti s pěstováním konopí a nebojí se je použít. Vždy s hlavou v oblacích a nohama pevně v zemi je připraven zplodit další zajímavý článek.