Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Když pěstitelé konopí začnou mluvit o klimatických podmínkách v pěstírně, většinou se soustředí obecně na teplotu a relativní vlhkost, případně jejich vztah, jenž se odborně označuje jako rozdíl tlaku vodních par (VPD). My se dnes ale podíváme na neméně důležité téma: mikroklima v těsné blízkosti listů.
Mikroklima v pěstírně se nejčastěji týká bezprostředního okolí listu, odborně označovaného jako hraniční vrstva vzduchu. Tato vrstva je silná dva až pět centimetrů a má zásadní význam pro výměnu plynů, odvod tepla, transpiraci, a tím samozřejmě pro celý proces fotosyntézy.
Listová výměna plynů je základní fyziologický proces, při kterém listy přijímají oxid uhličitý, nezbytný pro fotosyntézu, a naopak uvolňují kyslík a vodu ve formě vodní páry.
Jasným varovným signálem nevhodného mikroklimatu jsou listy s viditelnou kondenzací vody.
Pro tento účel mají rostliny na listech malé otvory, kterým se říká průduchy nebo stomata. Rostlina je dokáže otevírat a zavírat a regulovat tím rychlost transpiračního proudu.
Transpirační proud je elementární proces, při kterém proudí voda od kořenů až k průduchům, přičemž zásobuje živinami všechny části rostlin a plní termoregulační funkci. Díky podtlaku vznikajícímu při odpařování vody, kapilaritě a povrchovému napětí proudí voda rostlinou pasivně a transpirační proud tak rostlinu nestojí téměř žádnou energii. Při zavřených stomatech se transpirační proud brzdí, při otevřených stomatech se proud zrychluje.
Vliv špatného mikroklimatu
Pokud chceme zrychlit přísun oxidu uhličitého a živin, abychom zvýšili šanci na bohatou sklizeň, potřebujeme, aby stomata byla spíše otevřená a transpirační proud rychlejší. A tady přichází moment, kdy je mikroklima zcela zásadní.
Rostlina otevírá průduchy zejména kvůli ochlazení přehřátých listů – proto nejprve potřebujeme, aby se listy zahřály. O to se postará teplo ze světelných zdrojů, případně z topení. Když už jsou stomata otevřená, musí mít vodní pára kam z listu uniknout. V obou případech hraje důležitou roli hraniční vrstva vzduchu.
Při nedostatečném proudění vzduchu kolem listů vzduch v hraniční vrstvě stagnuje. Bez proudění vzduchu vlastně zůstává u listu spotřebovaný vzduch s nízkým obsahem CO₂, takže fotosyntéza zpomaluje. Navíc zde stoupá relativní vlhkost a vodní pára tlačící se z listu do ovzduší už se do příliš vlhkého vzduchu nevejde. To má za následek zpomalení transpiračního proudu i při plně otevřených stomatech.
Když se relativní vlhkost vzduchu v okolí listu zvyšuje, neznamená to jen zpomalení transpiračního proudu a snížení přísunu oxidu uhličitého, ale i celou řadu zdravotních rizik. Vysoká vlhkost v kombinaci s teplem vytváří ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob, jako je padlí nebo různé formy botrytidy. Jasným varovným signálem nevhodného mikroklimatu jsou listy s viditelnou kondenzací vody.
Jak na měření
Mikroklima zkrátka hraje významnou roli v celém pěstebním procesu. Jak ale zjistit, jestli je právě ve vaší pěstírně vše v pořádku? Víme, že hraniční vrstva vzduchu je silná dva až pět centimetrů a obklopuje list svrchu i odspodu. Většina stomat je navíc na spodní straně listů, kde je proudění vzduchu přirozeně slabší.
Součástí výbavy téměř každé pěstírny konopí jsou teploměr a vlhkoměr. Ty ale obvykle měří hodnoty jen v místě, kde jsou umístěny. A protože nechceme, aby překážely, často končí na okraji pěstební plochy nebo někde u stěny. Jenže právě okolí listů je to, co nás při pěstování zajímá nejvíc.
V domácích podmínkách je dobré mít zvlášť odtah a přívod a zároveň alespoň jeden prostorový ventilátor na míchání vzduchu mezi rostlinami.
Je proto lepší umístit měřáky někam do porostu nebo koupit model s externím senzorem, ať už bezdrátovým, nebo kabelovým. Senzor pak umístíte co nejblíže listům uvnitř porostu, ideálně do výšky vrchního patra rostlin.
Ještě lepší je, když můžete sbírat data z více míst zároveň – třeba u země, uprostřed a na vrcholu porostu. Umožní vám to získat lepší přehled o podmínkách, ve kterých vaše rostliny rostou, případně provést kroky vedoucí k jejich zlepšení. Z hlediska mikroklimatu je velmi přínosné použití infračervené kamery, která vám s pomocí tepelné mapy ukáže rozdíly v teplotě vzduchu i povrchů v pěstební místnosti.
Regulace mikroklimatu
Chcete-li zabránit stagnaci vzduchu v hraniční vrstvě, musíte zajistit dobrou cirkulaci vzduchu v celé pěstírně. I když máte v pěstírně silný ventilátor, neznamená to automaticky, že vzduch proudí rovnoměrně. V rozích, pod listovým baldachýnem nebo mezi hustými větvemi často vznikají takzvané mrtvé zóny se stagnujícím vzduchem. Zkušení pěstitelé proto pravidelně kontrolují proudění vzduchu ručně (pomocí tenkého papírku nebo kouře z vonné tyčinky) nebo s pomocí profesionálních anemometrů.
Když zjistíte, že vzduch v pěstírně neproudí rovnoměrně, musíte najít řešení. Někdy stačí pouhá změna polohy ventilátorů, jindy je třeba nějaký ventilátor dokoupit. Ventilátory mají obecně na starosti výměnu vzduchu v pěstírně a cirkulaci vzduchu. V profesionálních provozech to často řeší centrální vzduchotechnika, ale v domácích podmínkách je praktičtější oddělit obě funkce: mít zvlášť odtah a přívod, a zároveň mít alespoň jeden prostorový ventilátor na míchání vzduchu mezi rostlinami.
Změny v pohybu světla
Důležité je nejen kolik větráků máte, ale i kam a jak je umístíte. Před příchodem LED osvětlení bylo hlavním cílem prostorových ventilátorů zabránit přehřívání porostu přímo vystaveného teplu z vysokotlakých výbojek. Ventilátory se umisťovaly tak, aby foukaly mezi rostliny a zdroj světla. S příchodem LED, které nevyzařují teplé, infračervené záření, se změnil i pohyb tepla v pěstírně.
Zatímco u vysokotlakých výbojek vyzařovalo teplo nahoru i dolů, u LED výrazně převažuje vyzařování tepla nahoru. Jde o teplo, které odvádějí většinou pasivní chladiče od diod a které přirozeně stoupá vzhůru. Jelikož teplo je zapotřebí k tomu, aby se otevřela stomata, zdá se výhodné teplo od stropu pěstírny přesouvat k rostlinám. V malé pěstírně proto můžete ventilátor zavěsit nad osvětlení a namířit ho dolů. Tento jednoduchý trik sice nemusí zaručit zcela optimální proudění vzduchu, ale může ho přinejmenším zlepšit.
V domácích podmínkách je dobré mít zvlášť odtah a přívod a zároveň alespoň jeden prostorový ventilátor na míchání vzduchu mezi rostlinami.
Pozor ale na příliš silný proud vzduchu namířený přímo na listy – ten sice efektivně naruší hraniční vrstvu, ale zároveň může způsobit nežádoucí vysušení povrchu listů. Cílem je dosáhnout proudění, které rovnoměrně narušuje mikroklima, aniž by rostliny zbytečně stresovalo.
Jedním z efektivních způsobů je kombinace více ventilátorů, které ženou vzduch po stěnách pěstírny směrem dolů, odkud se následně vrací podél rostlin zpět vzhůru – přes porost až k odtahu u stropu. Takový vertikální proud vzduchu napodobuje přirozenou termodynamiku a pomáhá udržet rovnováhu mezi transpirací, výměnou plynů a ochlazováním.
Neviditelný základ úspěchu
Při pěstování konopí se hodně pěstitelů soustředí na pokročilé technické i pěstební pomůcky. Snaží se zvyšovat dostupnost CO2, zvyšují dávku hnojiv, kupují silnější osvětlení a podobně. To ale samo o sobě k úspěchu nevede. Mikroklima sice na první pohled nevidíme, ale jeho dopady jsou zcela evidentní. Když ho zvládnete správně regulovat, odměnou vám budou silné, zdravé rostliny s dobře vyvinutými květy. V opačném případě můžete mít snížený výnos a vyšší riziko nemocí. (…)
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, a tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Důrazně našim čtenářům doporučujeme neporušovat platnou legislativu.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
