Počasí i délka pěstební sezóny jsou na našem území nevyzpytatelné. Zahradníci, kteří se chtějí na podzim potěšit krásnými květy, proto musí dopřát začátkem léta svým rostlinám maximální péči. Důležité je vědět, jak využít slunečné dny naplno.
V první polovině léta jsou rostliny již nějakou dobu vysazené na svém finálním stanovišti na záhonu či ve skleníku. Dlouhé letní dny plné slunce jim prospívají a mohou začít skutečně rychle růst. Nemusíme se již obávat, že naši snahu zmaří ranní mrazy. Možným ohrožením jsou však škůdci a v některých případech i nesprávná péče.
Výživa
Rostliny odrůd závislých na sluneční fotoperiodě se začátkem léta nacházejí v růstové fázi. Soustředí veškerou svoji energii do vytváření kořenového systému a růstu nových listů i vrcholků. V této době je pro ně důležitý především dostatek dusíku.
Dusík je základní součástí chlorofylu, zeleného barviva v rostlinách, které je nezbytné pro správnou funkci fotosyntézy. Prvním nápadným projevem jeho nedostatku je žloutnutí listů. Nejprve se barva vytrácí ze starších listů ve spodních patrech, protože rostlina přesouvá dusík do nově tvořených výhonů. Při nadměrném množství dusíku jsou listy rostlin naopak tmavě zelené a mají spálené špičky.
Jako včasný zásah nebo preventivní ochrana proti lezoucímu hmyzu na listech výborně poslouží různé organické pesticidy na bázi rostlinných olejů.
Oběma extrémům se nejlépe vyhneme pěstováním na dobře připraveném stanovišti s kvalitní půdou, která obsahuje dostatek potřebných živin. Nicméně někdy je potřeba přírodě trochu pomoci a zahradník k tomu má několik nástrojů.
Vysoké množství rychle dostupného dusíku obsahuje vermikompost nebo kvalitní kompost. Obojí můžeme jednoduše zapracovat do vrchní vrstvy půdy nebo si vyrobíme kompostový čaj, který působí ještě o něco rychleji. Více o kompostovém čaji a jeho výrobě se můžete dočíst ve starších vydáních nebo na našem webu.
Doplnění dusíku pomocí komerčně dostupných koncentrovaných hnojiv je nejrychlejším a nejjednodušším způsobem. Pokud se pro něj rozhodneme, hledáme hnojivo určené speciálně pro růstovou fázi rostlin. Obsahuje živiny v poměru, který jim v tomto období nejlépe vyhovuje.
Značek a variant je celá řada, ale je dobré mít vždy na paměti, že nezodpovědné používání koncentrovaných hnojiv škodí přírodě. V případě přehnojení je nejlepším řešením důsledný průplach pěstební nádoby či záhonu čistou vodou.
Zastřihávání
V závislosti na genové výbavě dané odrůdy dosahují rostliny konopí různých velikostí a tvarů. Z informací od prodejce většinou pěstitel dopředu tuší, co od dané odrůdy může očekávat. Nicméně existuje několik technik, jak rostlinám pomoci dosáhnout tvaru, který vyhovuje našim potřebám.
Aktivní léčebné látky se v konopí nacházejí především v květech a největší květy samozřejmě rostou na vrcholcích větví. Rostliny konopí mají obvykle jednu hlavní větev, na které jsou květy největší. Obrovské palice jsou ale často napadány hnilobou, a tak je lepší hlavní větev zastřihnout.
Zdroj: unsplash.com
Rostlina soustředí své síly rovnoměrněji a my tak získáme větší počet menších vrcholových květů, které neplesniví tak snadno. Zastřihávání se však neprovozuje u samonakvétacích odrůd, neboť jejich životní cyklus je na to příliš krátký – viz box.
Zastřihávat lze již od chvíle, kdy má rostlina první patra se třemi lístky, a až do doby, než u nich zpozorujeme první známky kvetení. Zastřiháváme vždy ostrým a čistým nástrojem, například nožem či zahradnickými nůžkami.
Obvykle větve zastřihujeme hned pod vrcholkem, ale v případě potřeby můžeme zkrátit na požadovanou délku i příliš dlouhé odnože. Pamatujme vždy na to, aby na větvi zůstaly alespoň dvě uzliny s novými listy, kde se stonek opět rozvětví. Uzliny poznáme podle malých rašících lístků na stonku.
Tvarování
V růstové fázi rostliny neztrácejí příliš mnoho listů, a naopak stále přibývají nové. Ty zakrývají spodní patra, což vytváří ideální prostředí pro škůdce i patogeny. Navíc květy na místech, kam nedopadá sluneční světlo, bývají malé a prořídlé. Přístup světla a cirkulaci vzduchu snadno zlepšíme takzvaným vyvazováním rostlin.
Při vyvazování se fantazii meze nekladou. Jeho cílem je roztáhnout větve dále od sebe, aby se mezi ně mohlo dostat světlo a vzduch. Při použití provázku však musíme dát pozor, abychom ho neuvázali příliš těsně kolem stonků.
Konopí je velmi odolným druhem, takže rostliny lze zachránit i po poměrně drastickém zásahu.
Časem by se do nich provázek zařezával a mohl by je i zlomit. Konstrukce s oky, do kterých stonek postupně proplétáme, je tak často lepším řešením.
Rostliny ve vegetativní fázi jsou plné vody a bývají velmi křehké. Někdy se stane, že je při vyvazování nedopatřením poškodíme. Obvykle dojde k nalomení větve či naštípnutí hlavního stonku při ohýbání. Naštěstí je konopí velmi odolným druhem a rostliny lze zachránit i po poměrně drastickém zásahu.
Naštípnuté stonky těsně omotáme textilní páskou, kterou odstraníme po několika týdnech, až stonek opět sroste. Nalomené větve zafixujeme pomocí provázku nebo ohýbacích kolínek ze zahradnictví.
Škůdci
Začátek léta je v přírodě obdobím bujného růstu a shánění potravy. To bohužel platí i pro škůdce, kteří utočí na naše rostliny. Častými nepřáteli zahradníků jsou slimáci. Jejich přítomnost v zahradě prozradí okousané listy a stopy slizu na rostlinách.
Zamoření škůdci, kteří žijí na listech nebo na kořenech rostlin, je v prvotních fázích naopak obtížné zpozorovat. Nezasáhneme-li však včas, může být v období květu již pozdě cokoli zachraňovat. Výhodou suchého letního období je, že se nemusíme prozatím příliš obávat plísní.
Boj proti slimákům je velmi obtížný a pokud v naší zahradě překračuje zamoření únosnou mez, nevyhneme se použití specializovaných přípravků. Velmi oblíbené a účinné jsou různé granulové přípravky, které otravné plže rychle zneškodní.
Jako všechny pesticidy i tyto granuláty by se neměly nadužívat a existují přírodní metody pro boj se slimáky. Vyzkoušet můžeme pivní pasti nebo měděnou pásku, která je pro ně těžce překonatelnou překážkou. Nicméně je dobré zapátrat v zahradě i po příčině jejich výskytu. Výbornou líhní pro slimáky jsou tmavá vlhká místa.
Jako včasný zásah nebo preventivní ochrana proti lezoucímu hmyzu na listech výborně poslouží různé organické pesticidy na bázi rostlinných olejů. Oblíbeným je olej z nimby indické (neem oil) a různé jeho extrakty, ale existují i méně aromatické varianty na bázi řepkového oleje.
Chemickým pesticidům je lepší se při pěstování konopí vyhnout. Pokud se k nim přeci jenom musíme uchýlit, vybíráme varianty co nejméně toxické pro ostatní druhy či člověka a vždy se držíme pokynů výrobce. Především ohledně ochranné lhůty.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat, lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.
