Každé semínko v sobě skrývá jedinečnou genetickou informaci o rostlině, z níž vzešlo. Pokud dostane dostatek vláhy, světla a živin, jednoho dne ukáže svůj potenciál. Prvním krokem je ale zajistit úspěšné klíčení.
První předchůdci konopí a jiných krytosemenných rostlin se na Zemi objevili již před více než stovkou milionů let. Od ostatních rostlin se lišili jedinečným způsobem tvorby semen.
Krytosemenné druhy rostlin totiž jako jediné vytvářejí květy, po jejichž opylení vznikne plod, který chrání a vyživuje ostatní části semínka. Tato jedinečná evoluční výhoda vedla k tomu, že krytosemenné rostliny se staly nejrozšířenější skupinou suchozemských rostlin.
Kdy nastává čas klíčení
Semena konopí jsou složena ze tří hlavních částí. Tvrdá slupka na povrchu, takzvané osemení, má za úkol chránit cenný obsah semínka před vnějšími vlivy. Uvnitř osemení se skrývá zárodek obalený živným pletivem, endospermem. Endosperm slouží v prvních dnech života malým rostlinkám jako zásobárna živin a je napěchovaný cukry a růstovými hormony.
Semena některých druhů rostlin potřebují před klíčením projít chladným obdobím zimy či dokonce lesním požárem. U většiny domestikovaných druhů, jakým je bezesporu i konopí, byla tato vlastnost odstraněna šlechtěním.
Používáme-li zahradnickou zeminu či substráty, které by mohly obsahovat zárodky parazitů a plísní, není na škodu sterilizovat je horkou vodou nebo zahřátím nad 80 °C v troubě.
V okamžiku, kdy se semena dostanou na vlhký substrát ve vhodném prostředí, spouští se u nich proces klíčení. Optimální podmínky, jakými jsou vlhkost, teplota či světelná perioda, jsou pro každý rostlinný druh odlišné. Z pozorování indických vědců v minulém roce vyplývá, že v případě konopí má klíčení nejvyšší úspěšnost při konstantní teplotě 25 °C. Světelná perioda s šestnácti hodinami světla a osmi hodinami tmy je pro malé rostlinky hned po vyklíčení nejvhodnější. Pro úplnost dodejme, že při pokusu bylo zjištěno, že hraniční teploty pro klíčení semen konopí jsou minimálně 15 a maximálně 30 °C.
V první fázi klíčení začne semínko přijímat okolní vodu a nabobtná. Zvýšený tlak uvnitř semínka způsobí, že tvrdá slupka praskne a na svět vykoukne první kořínek budoucí rostlinky. Tento proces trvá většinou 12 až 48 hodin. Mnozí pěstitelé upřednostňují nechat tuto fázi proběhnout v čisté vodě a přesazovat semínka do substrátu až po puknutí osemení. Během týdne od puknutí vyraší nad povrch substrátu první kulaté děložní lístky, které umožní rostlině započít proces fotosyntézy.
Klíčení přímo v substrátu
Vytvořit v zemi malý důlek, položit do něj semínko, přihrnout a zalít pár kapkami vody – to je nejstarší a nejznámější metoda výsadby rostlin. Tento postup je časově i technicky jednoduchý a zvládne ho každý pěstitel. Zásadní nevýhodou je však poměrně malá kontrola nad celým procesem od chvíle, kdy semínko přikryjeme vrstvou zeminy. Použijeme-li nevhodný substrát nebo nesprávné množství vody, může se nám snadno stát, že semínka uhynou nedostatkem kyslíku. Někdy může dojít k tomu, že na povrchu substrátu vznikne suchá krusta, kterou si semínko nedokáže prorazit cestu k povrchu.
Pravděpodobnost úspěchu značně zvýšíme použitím specializované zeminy pro výsev semen, který má jemnější strukturu a nízký obsah živin. Pro klíčení postačí pěstební nádoby o objemu do půl litru nebo v krajní nouzi i vymyté kelímky od větších jogurtů. Při vysazování samonakvétacích odrůd pamatujeme na to, že časté přesazování může zbrzdit jejich růst.
Substrát by neměl být příliš promočený, ale ani suchý. Můžeme provést jednoduchý test tím, že zmáčkneme malé množství zeminy pevně v dlani. Nevyteče-li nám mezi prsty žádná voda, ale substrát drží pohromadě, je jeho vlhkost optimální.
V nádobě
Po naplnění pěstebních nádob zeminu neudusáváme rukou, ale několikerým poklepáním na kraj nádoby zarovnáme s okrajem nádoby. Do takto připravených nádob špičkou pipety nebo podobným nástrojem uděláme důlky hluboké přibližně centimetr, do kterých zaséváme jednotlivá semínka. Jamky přihrneme zeminou a pomocí pipety je zalejeme několika kapkami vody. Stačí pouze několik málo mililitrů.
První děložní lístky můžeme očekávat po čtyřech až deseti dnech od zasazení. Po celou tuto dobu je důležité udržovat dodatečnou vlhkost v okolí semínka. Dobrým pomocníkem jsou malé plastové pařeniště nebo místnost s kontrolovaným klimatem. Alternativním řešením je přikrýt každou nádobku průhlednou potravinářskou fólií, do které propíchneme několik větracích otvorů. Potravinářskou fólii odstraníme hned po vyklíčení semínka, abychom předešli potížím s plísněmi.
Nikdy neklíčíme rostliny na přímém slunci, kde by se substrát příliš zahříval. Vhodným místem je polostín se stabilní teplotou okolo 25 °C.
Klíčení v sadebních válečcích a kostkách
Výrobci potřeb pro pěstitele se snaží zahrádkářům klíčení usnadnit pestrou nabídkou substrátů tvarovaných do podoby malých válečků či kostek. Nejčastěji se setkáme s předem vlhčenými rašelinovými válečky, kostičkami z minerální vlny nebo lisovanými puky z kokosového vlákna.
V případě konopí je klíčení nejúspěšnější při konstantní teplotě 25 °C.
Mokřené rašelinové válečky lze používat bez další přípravy. Kostičky z minerální vlny a kokosové puky musíme před použitím navlhčit. Předem si rozložíme odpočítané množství puků či kostiček na mělký tác a po celém povrchu ho polejeme studenou převařenou vodou. Po několik minutách se voda sama vsákne a zbytek slijeme.
Nyní můžeme vysazovat semínka stejným způsobem jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že se neobejdeme bez plastového pařeniště, které nám pomůže udržet dostatečnou vlhkost v průběhu prvních dnů klíčení. Rostlinky přesazujeme i se sadebním válečkem ve chvíli, kdy jím začnou prorůstat první kořínky.
Klíčení ve vodě
Klíčení ve vodě je preferovanou metodou zkušených pěstitelů. Poskytuje lepší kontrolu nad celým procesem klíčení a umožní nám včas odhalit poškozená semena, která by beztak nevyklíčila. Navíc není tento postup nijak složitý a je vhodné ho kombinovat s předchozími metodami.
Převařenou a odstátou vodou naplníme malou skleničku, do které nasypeme semínka. Skleničku se semínky necháme na tmavém místě při pokojové teplotě. Do dvou až tří dnů by měla semínka nasát vodu, puknout a odhalit první kořínek, radikulu. Při manipulaci buďme opatrní, abychom ji neporušili.
Semínka, která se neotevřela, vyhodíme. Pomocí pinzety nebo prsty opatrně klademe semínka do předem připravené jamky v substrátu či sadební kostce. Semínka klademe klíčkem dolů, ale ne příliš hluboko. Naklíčená a zasazená semínka nezakrýváme plastovým víkem ani fólií, abychom předešli hnilobě stonků.
Hniloba stonků
Noční můrou každého pěstitele je pohled na několik dní starou rostlinku s prvními lístky, jejíž stonek se zčistajasna začne ztenčovat a po několika dnech se zlomí. Příčinou padání stonků je jejich napadení plísněmi, kterým se nejlépe daří v přemokřeném substrátu.
Při napadení se můžeme pokusit dezinfikovat stonek a jeho okolí slabým roztokem peroxidu vodíku, ale naděje na úspěch nejsou veliké. Mnohem snadnější je plísním předcházet správným zaléváním převařenou či destilovanou vodou v prvních dnech života rostliny.
Používáme-li zahradnickou zeminu či jiné substráty, které by mohly obsahovat zárodky parazitů a plísní, pak není na škodu sterilizovat je horkou vodou nebo zahřátím nad 80 °C v troubě. Sterilizace substrátu pomůže zastavit prvotní nápor patogenů, ale neřeší příčinu jejich rozmožení. Zárodky plísní se vyskytují volně v ovzduší a vyčkávají na vhodné podmínky k množení.
Dlouhodobé skladování
Smutným faktem je, že zákony České republiky staví podstatnou část nabídky semenných bank do kategorie sběratelských předmětů. Při výběru odrůd pro experimentování je proto v současnosti bezpečnější držet se certifikovaných odrůd technického konopí. Nicméně kvalitní semínka při vhodném skladování vydrží i desítky let, a tak se kolekce nejednoho sběratele může v budoucnosti ukázat jako hodnotná investice.
Při dlouhodobém skladování musíme zabránit tomu, aby semínka zplesnivěla či naopak zcela vyschnula. Semínka postačí uzavřít ještě v původních obalech od výrobce do větší neprodyšné dózy, kterou pak skladujeme na tmavém a chladném místě. Máme-li větší množství semínek takzvaně na volno, měli bychom je rozdělit do menších plastových sáčků a přidat do každého kuličku silikagelu. Ten často najdeme v malých pytlíčcích v baleních elektroniky, hraček či oblečení a lze jej bez obav použít při skladovaní semínek.
Pravděpodobnost úspěchu značně zvýšíme použitím specializované zeminy pro výsev semen, který má jemnější strukturu a nízký obsah živin.
Z hlediska trvanlivosti je pro semena nejhorší prudké kolísání teplot, které podstatně snižuje jejich klíčivost. Nízké teploty prodlužují životnost semen, a proto může být pro účely dlouhodobého skladování vhodné umístit osivo do lednice či mrazáku. Nevýhodou je, že při poškození chladicího zařízení nebo delším výpadku energie dojde k prudkému výkyvu teploty, který poškodí celou naši sbírku.
Prozíraví sběratelé proto dávají přednost chladným místům s malými výkyvy teplot, jakými jsou například spíž nebo sklep. Nikdo nám nezaručí, že se mrazák či lednice neodeberou do věčných lovišť ještě před koncem prohibice.
Upozornění
Všechna semena jsou určena pouze ke sběratelským účelům. Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují vyšší procenta THC, jelikož dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné.
Nebaví vás číst? Tento i další články si můžete poslechnout namluvené profesionálem s příjemným hlasem na našem YouTube kanále!
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
