Našinec pěstující pro ryze léčebné účely by měl na svém záhonku na nějakou rovnost pohlaví rychle zapomenout. Od června až do září je potřeba pravidelně kontrolovat rostlinky, jestli se mezi nimi neobjevili nechtění samci anebo hermafroditi. Jinými slovy:dámy mají přednost!
Konopí coby rostlina dvoudomá má dvě pohlaví a obě kvetou, ale každé po svém. Zatímco na samičích rostlinách se tvoří husté květy oplývající léčivou pryskyřicí, samčí květenství obsahují hlavně pyl, a ten když přijde do styku se samičími květy, přirozeně je opylí neboli oplodní.
Na oplodňování by nebylo nic špatného, kdyby to u samičí rostliny neznamenalo nasměrování většiny energie do tvorby semínek, která pak ve výsledné sušině pouze překážejí. Snižuje se tím výnos a úroda je do značné míry znehodnocená.
Samce pod palcem
Samec se odlišuje od samice už stavbou těla. Mívá tlustější a pevnější stonek, je vytáhlejší a má méně listí. Samičí rostliny bývají nižší, rozvětvenější a mívají hustší listový porost, zejména ve vrchních patrech.
Ten nejpodstatnější rozdíl je však viditelný zprvu v místech, kde na stonku symetricky vyrůstají dvojice bočních větví, později i na vrcholcích rostlin. Samčím rostlinám tam v létě, po několika týdnech růstu, narostou „koule“, přesněji řečeno trsy pylových váčků, ve kterých dozrávají statisíce pylových zrnek.
A jakmile zralé váčky na samcích puknou, pyl se s pomocí větru i hmyzu roznese vesele i na vzdálenost několika kilometrů. O to spíše pak bude obtěžkána samcova bezprostřední sousedka!
Samicím se v místech, kde se stýkají větve, začnou rýsovat zárodky květů o několik týdnů později.
Samičí květy jsou totiž tvořeny shlukem kalichů, a pokud se spojí zrnko pylu s pestíkem uvnitř kalichu, vznikne semínko. Na jedné samičí rostlině jich pak mohou být tisíce. A proto jen co odhalíme samce, bez milosti je vytrháváme.
Dodejme ještě, že samicím se v místech, kde se stýkají větve, začnou rýsovat zárodky květů o několik týdnů později. Nejdříve tam vyraší dvojice zprvu průhledných, později bílých chloupků, takzvané blizny. Samci na rozdíl od samic blizny nemají. Pod bliznami časem nakynou kalichy ve tvaru slzy. Hustými shluky těchto kalichů postupně obrůstají všechny větve, zejména na koncích, kde se vytvářejí kýžená lepkavá květenství zvaná lidově palice.
Řešení: feminizace
Moderní šlechtitelé jsou ale koumáci a pomocí různých postupů se naučili produkovat semena feminizovaná. To znamená, že z takových semen, jsou-li od kvalitní semenné banky, vám vyroste 99 procent samic. Oproti tomu levnější semena, z nichž vyrostou samci i samice v předem neodhadnutelném poměru, bývají nazývána regulérní.
Vlevo samičí květ, vpravo samčí.
Má to ale háček: i rostliny počaté z feminizovaných semen jsou citlivé na stres. Tím se rozumí například změna počtu hodin světla během květové fáze, výrazné výkyvy teplot, sucho, fyzické poškození, přemíra určitých pesticidů a fungicidů, ale i napadení hmyzími škůdci či nákaza nemocemi. A v důsledku takového stresu může dojít k hermafroditismu neboli výskytu obou pohlavních znaků najednou. Proto je potřeba věnovat výsadbě neutuchající pozornost – aneb jak praví staré pěstitelské moudro, které možná zní úplně jinak: „Kromě slunce je pro kytku nejlepší zahrádkářův stín.“
Samčí budižkničemové?
Zdálo by se, že samci jsou ve světě feminizovaných odrůd jen na obtíž. Není to samozřejmě pravda, neboť se bez nich neobejde šlechtění nových odrůd. To je ovšem jiná liga: vybírají se největší, nejrychlejší, nejzdravější a nejodolnější jedinci a jejich pyl je náležitě sklízen a skladován v chladu, aby byl v pravý čas aplikován na ty nejslibnější samice.
Samčí rostliny mají kromě toho i jiné hospodářské využití: vlákna z jejich stonků jsou oproti samičím jemnější, a tak se využívají třeba k výrobě textilií a oděvů. Koneckonců ani obsah pryskyřice na listech, květech a stoncích samců technického konopí není úplně zanedbatelný. I jejich pryskyřice se dá extrahovat ať už kvůli kanabinoidům anebo terpenům.
Jen co odhalíme samce, bez milosti se jich zbavíme!
Konopí jakéhokoli pohlaví se dále vyznačuje silnými hlavními kořeny, které dokážou proniknout hluboko do země, rozrušit i tvrdou a nekvalitní zeminu a dostat do ní živiny a vláhu. Kořeny zároveň drží půdu pohromadě, takže zabraňují její erozi a vyplavování živin v době přívalových dešťů.
To se ovšem bavíme o využití hospodářském a veskrze profesionálním. Domácí pěstitel by proti samcům měl nekompromisně a včas zakročit, neboť mít příliš moc semene je vážně na palici – a kromě toho by jistě nerad opylil rostlinky bližnímu svému!
Záludní hermafroditi: Konopnou zahrádku je potřeba během sezóny kontrolovat pravidelně, a to nejen kvůli škůdcům, nemocem a pro radost z pěstování. Jedním z hlavních důvodů je i možný výskyt hermafroditů mezi vašimi samicemi. Ať už pod vlivem stresu nebo z důvodu nekvalitní genetiky, souběžně s již vykvétajícími samičími palicemi se mohou třeba u kolínek na stonku objevit i samčí pylové váčky. Zprvu jich bude jen pár, nicméně rostlina postižená hermafroditismem bude dělat neplechu i nadále, takže zkušení pěstitelé doporučují se s ní neprodleně rozloučit a odstěhovat ji na kompost dřív, než bude pozdě. Vybírat semínka z výpěstku je záležitost otravná a nikdy ne zcela úspěšná. A pokud by někdo spekuloval, že díky tomu sklidí jak květy, tak semena, která potom využije jako osivo na příští sezónu, musíme ho zklamat: takto se těžko dobere kvalitní úrody. Ze semen z hermafroditních rostlin totiž opět často vyklíčí hermafroditi. A šlechtění coby selekce těch nejlepších exemplářů vypadá věru jinak.
Text: Bohumil Sazinka
Zajímá vás více? Spoustu dalších zajímavých článků, rozhovorů, soutěží, rad a tipů najdete v magazínu Konopí, které je k dostání v trafikách po celé zemi! Magazín si můžete taktéž výhodně předplatit.
