Znají je pravděpodobně všichni, kdo mají doma alespoň jednu libovolnou rostlinu. Smutnice jsou malé mušky, které poletují kolem rostlin a často sedají na substrát. Jsou nejen otravné, ale mohou navíc výrazně zkomplikovat cestu k úspěšné sklizni. Pojďte se na tohoto nepřítele podívat zblízka a naučte se, jak se mu efektivně bránit.
Přestože prvním signálem výskytu smutnic ve vašem porostu jsou právě dospělé malé mouchy, nejsou to ony, kdo rostlinám škodí nejvíce. Samci a samičky dospělých smutnic se páří a samička poté klade vajíčka do vlhkého substrátu, kde se z nich během pár dnů vylíhnou larvy. A právě ty jsou největším nepřítelem nás pěstitelů. Během svého života, který obvykle trvá jen sedm až deset dnů, dokáže samička naklást až 200 vajíček. Populace smutnic díky tomu dokáže růst opravdu rychle.
Larvy se živí odumřelým organickým materiálem, ale dokážou okusovat i kořeny.
Vzhledem k tomu, že ideálním prostředím pro kladení vajíček je vysoká vlhkost a teplota mezi 20 a 25 °C, není divu, že smutnice vyhledávají především rostliny pěstované uvnitř, tedy pod umělým osvětlením nebo na okenním parapetu, případně ve skleníku. Pokud je substrát navíc zavlažovaný až příliš, je pro smutnice ještě lákavější. Rostliny pak čelí hned dvěma problémům: nízké dostupnosti kyslíku v kořenové zóně a napadení smutnicemi.
Lahůdka jménem kořeny
V larválním stadiu zůstávají smutnice obvykle deset až čtrnáct dnů a právě toto období je z hlediska zdravotního stavu rostlin nejvíce rizikové. Larvy mají sice malé, ale viditelné nožičky, díky kterým se celkem snadno pohybují v pěstebním médiu a hledají vhodnou potravu. Živí se převážně odumřelým organickým materiálem, ale dokážou okusovat i jemné vlásky kořenů či samotné kořeny, zejména v případě, kdy jsou zdroje organické potravy omezené.
Jakmile jsou larvy plně vyvinuté, vytvoří si ochranný obal a vznikne kukla, ze které se zhruba po pěti dnech vylíhne dospělá smutnice a celý cyklus začíná znovu. Nelze jednoznačně říct, jaká je úspěšnost dokončení vývoje od vajíčka až po dospělce. Každopádně víme, že při absenci přirozených nepřátel, dostatku potravy a optimálních klimatických podmínkách tato úspěšnost roste.
Možná se ptáte, čím se živí dospělé smutnice. Jsou to především zbytky organického materiálu na povrchu pěstebního média, to znamená částečně zetlelé zbytky opadaných listů. Stejně jako mnoho jiných druhů hmyzu, dospělé smutnice mohou vyhledávat květy pro jejich nektar, který je bohatý na cukry a může posloužit jako hlavní zdroj energie. V některých případech mohou dospělé smutnice konzumovat také spory nebo mycelium hub, které rostou na rozkládajících se organických materiálech nebo na povrchu vlhké půdy.
Proč se jich zbavit
Už jsem psal, že larvy smutnic mohou přímo poškozovat kořeny. S rostoucí populací larev se takové riziko přirozeně zvyšuje. To znamená, že když už máte populaci velkou, riziko přímého poškození kořenů výrazně stoupá. Jen si někdy spočítejte, kolik jedinců se dokáže za krátkou dobu zachytit na žluté lepové desky. I kdyby pouze polovina z nich byly samičky, pamatujte, že dokážou za svůj krátký život naklást až 200 vajíček. Jestli smutnice znáte, víte, že rychlost růstu jejich populace je opravdu obrovská.
Příliš zavlažovaný substrát je pro smutnice nejlákavější.
Je zřejmé, že mechanické poškození kořenů není pro zdraví rostlin žádoucí. Zdravé kořeny zásobují rostliny vodou a v ní obsaženými živinami. Zdravý kořenový systém je podmínkou ke správnému průběhu transpiračního proudu, jehož rychlost přímo ovlivňuje množství živin, vody i oxidu uhličitého, které jsou rostliny schopné přijmout. Jedná se přitom o elementární prvky procesu fotosyntézy. Potíže s kořeny zpomalují fotosyntézu a vedou tím pádem k menší úrodě.
Houby & bakterie
Přímé poškození kořenů ale není jediným rizikem při napadení rostlin smutnicemi. Larvy mohou na svých tělech nést spory houbových a bakteriálních patogenů. Tyto patogeny se mohou snadno přenést na rostliny právě prostřednictvím kořenů a způsobit další problémy při pěstování.
Pokud pěstujete více rostlin a jedna je napadena nějakou chorobou, mohou ji smutnice velmi rychle rozšířit po celé pěstební ploše. Samotná přítomnost smutnic a jejich larev navíc pro rostlinu představuje stresový faktor, který oslabuje její obranyschopnost a činí ji náchylnější k dalším chorobám a poruchám příjmu živin.
Prevence výskytu
Smutnice jsou problémem nejen v domácích pěstebních podmínkách, ale také ve velkých komerčních provozech. Navštívil jsem spoustu profesionálních pěstíren a musím říct, že téměř všude, kde se pracuje se zemitými substráty, jsou smutnice přítomné. Setkal jsem se s nimi v Evropě, Spojených státech, Izraeli i Asii. Pěstitelé s nimi bojují různými způsoby.
Vysoce spolehlivý způsob prevence výskytu je volba pěstebního systému bez nebo s minimem pěstebního média. Mám na mysli hydroponické systémy označované jako DWC, RDWC, případně takzvanou aeroponii.
Proti smutnicím lze použít kombinaci žlutých lepových desek a parazitických hlístic.
Obecně platí, že smutnicím se nejlépe daří v zemitých substrátech a v kokosovém vláknu. V kombinaci s organickými hnojivy je to prostředí pro životní cyklus smutnic takřka ideální. Mají tam dostatek potravy a optimální vlhkost. Snížit riziko jejich výskytu můžete například pěstováním v keramzitu bez příměsí nebo v rockwoolu. I zde se sice mohou smutnice objevit, ale ne v tak velkém množství.
Smutnice v půdě
Přestože se smutnicím nejlépe daří v zemitém substrátu hnojeném organickými hnojivy, neznamená to, že byste tento způsob pěstování měli zavrhnout. To rozhodně ne. Jen je třeba věnovat vyšší pozornost opatřením, která jejich výskytu mohou zamezit nebo jejich populaci alespoň udržet co nejmenší. I když je výskyt smutnic vždy nepříjemný a ohrožuje zdravotní stav rostlin, nemusí se jednat o zásadní problém, pokud se vám podaří jejich populaci udržet v rozumném měřítku.
Prvním krokem je instalace žlutých lepových desek do oblasti těsně nad pěstebním médiem. To znamená zapíchnutí desek do substrátu nebo instalaci žlutých lepových pásů do požadované úrovně. Tyto lepové desky slouží nejen k eliminaci dospělých smutnic schopných se pářit a klást vajíčka do substrátu, ale také vám včas prozradí, že máte nezvanou návštěvu. Podle počtu zachycených dospělců můžete také odhadnout, jak velká populace se na vašich rostlinách zabydlela.
Když pěstuji v zemitém substrátu, aplikuji přímo do něj vždy po jednom až dvou týdnech parazitické hlístice Steinernema feltiae. Tyto hlístice napadají larvy smutnic a pomáhají tak zabránit vývoji nové populace.
Pokud v pěstebním substrátu žádné larvy nejsou, hlístice po čase zemřou, ale nemají žádný negativní vliv na prostředí v pěstebním médiu. Aplikaci hlístic opakuji v případě, že žluté lepové desky signalizují výskyt smutnic nebo i preventivně v intervalu tří až čtyř týdnů. Během pěstebního cyklu použiji hlístice dvakrát až třikrát. Vždy v kombinaci s lepovými deskami.
Jak na likvidaci
Prevence vám vždy pomůže včas smutnice identifikovat, a při správném postupu se vám nikdy nestane, že by jejich populace nekontrolovaně narostla do kalamitního stavu. Pokud ale zjistíte výskyt smutnic až podle toho, že z pěstebního média vylétává větší množství dospělých jedinců, měli byste co nejrychleji zasáhnout.
První varianta je použití kombinace žlutých lepových desek a už zmíněných parazitických hlístic. Tento způsob je zcela biologický, ale pár dnů trvá, než se projeví. Při velkém napadení instalujte žlutých lepových desek raději větší množství, ať nachytáte co nejvíce dospělců.
Další variantou je použití přípravků, které hubí larvy smutnic. Není jich na trhu mnoho, nicméně v zahradnictví vám rádi poradí, jaký přípravek je aktuálně k mání. Velmi dobře se mi osvědčil organický přípravek Fertiluma Soil Attack. Doporučená prevence je ale podle mého názoru nejlepší cestou.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, a tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
2 Komentářů
Ten bílej zakroužkovanej hmyz na první fotce v článku je chvostoskok. Absolutně neškodný a naopak prospěšný hmyz. Prosím o výměnu fotky, ať to lidi nemate a nehuběj je.
Děkujeme za upozornění, naše chyba.