Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Máte sklizeno? Pak jste asi tak v půli cesty k vynikajícímu konopí. To, co s rostlinami po sklizni uděláte, je totiž stejně důležité, jako péče, kterou jste jim poskytli během pěstování. Správné sušení a skladování má větší vliv na chuť, vůni a chemické složení úrody, než si většina lidí myslí.
Prvním krokem, který musíte po sklizni udělat, je příprava rostlin na sušení. Podle mého názoru je nejlepší, když z rostlin odstraníte pouze suché nebo výrazně žluté velké listy a necháte je sušit vcelku, vzhůru nohama, respektive stonkem.
Nasládlá a trochu štiplavá vůně je vždy varovným signálem, že rostliny mohou plesnivět.
Tento způsob ochrání květy před mechanickým poškozením a umožňuje pozvolné, rovnoměrné sušení, při kterém nedochází k výraznému odpařování terpenů a degradaci hlavních kanabinoidů. Musíte ale umět zajistit optimální podmínky a dostatečnou cirkulaci vzduchu.
Pozor na plísně
Jakkoli je sušení rostlin vcelku šetrné k trichomům a pryskyřici, zvyšuje se při něm riziko plesnivění zejména mohutnějších květů. Pro tento způsob sušení doporučuji relativní vlhkost vzduchu okolo 50–55 %, teplotu 18–20 °C a mírné proudění vzduchu.
Pravidelně kontrolujte, jestli se uvnitř květů neobjevují nějaké náznaky vzniku plísně. Lze to poznat i podle vůně. Nasládlá a trochu štiplavá vůně je vždy varovným signálem, že rostliny mohou plesnivět.
Ideální teploty a vlhkost vzduchu
Další možností je hned po sklizni odstranit všechny listy s malým počtem trichomů. Pak na rostlinách zbydou pouze květy s malými okvětními lístky bohatě pokrytými pryskyřicí. Nyní máte dvě možnosti.
Buďto květy necháte na rostlině a sušíte je vcelku, nebo je oddělíte od stonků a usušíte na nějakém sušicím sítu. Druhý způsob výrazně snižuje riziko vzniku plísně a květy uschnou rychleji. Při strojovém obírání se obvykle nejprve oddělí květy od stonků a větví a následně se odstraňují zbylé lístky z květů v tubusových nebo kruhových střihačích (trimmerech).
Trimmery umějí ostřihávat lístky z mokrých i suchých květů (anglicky wet nebo dry trimming). Pro sušení samostatných květů doporučuji udržovat teplotu 16–19 °C a relativní vlhkost vzduchu 55–65 %. Rostliny sušte vždy ve tmě, protože UV záření slunečního svitu způsobuje degradaci zejména THC na CBN, což je kanabinoid se zcela jinými účinky.
Když rostliny ihned uskladníte a nebudete jim věnovat následnou péči, vlhkost zevnitř květů se dostane na povrch a nebude mít kam uniknout.
Rychlé sušení při vyšších teplotách a nízké relativní vlhkosti vzduchu vede k rychlému odpařování terpenů, což jsou látky zodpovědné za chuť, vůni a do určité míry i účinky. Optimální doba sušení je 10–20 dnů. Samostatně sušené květy mohou být hotové i během jednoho týdne.
Během sušení se sníží hmotnost rostlin o 70–75 %. Hmotnostní ztráta 80 % a více je většinou důkazem přesušení rostlin.
Je libo trochu mrazu?
Nesmím zapomenout ani na sušení s pomocí mrazu. V některých komerčních provozech se používá sušení mrazem ve vakuu, kdy se rostliny ihned po sklizni ostříhají a palice se oddělí od stonků a větví.
Pro skladování je ideální tma, relativní vlhkost vzduchu 55–65 % a teplota do 20 °C.
Pak se přemístí do mrazicího boxu s teplotou −40 °C, nechají se zmrznout a poté se z boxu odsaje vzduch, čímž vznikne vakuum. Ve vakuu sublimuje voda rovnou na vodní páru, aniž by se přeměnila v tekutinu. Následuje třetí fáze sušení, kdy se rostlinný materiál nechá rozmrznout a doschnout při pokojové teplotě.
Curing není sprosté slovo
Curing – česky odborně „školení“, ale lidově by se dalo říci „zušlechtění“ – byl ještě před pár lety něco, čím se zabývala jen poměrně malá část pěstitelů, nyní se však zdá, že se mu konečně dostává zasloužené pozornosti i u široké pěstitelské veřejnosti. Čerstvě usušené rostliny stále plně nerozvinuly svůj terpenový potenciál, a navíc stále obsahují vysoký podíl chlorofylu. Tento všem dobře známý zelený rostlinný pigment odvádí skvělou práci při fotosyntéze, ale po sklizni negativně ovlivňuje chuť výsledného produktu.
Krátce po usušení také není vlhkost v květech rozložena rovnoměrně. Vnější části palic jsou sušší nežli jejich vnitřní části. Když rostliny ihned uskladníte a nebudete jim věnovat následnou péči, vlhkost zevnitř květů se dostane na povrch a nebude mít kam uniknout. Květy budou celkově vlhčejší, než je třeba, a zvýší se riziko jejich znehodnocení plísněmi.
Curing byste měli praktikovat proto, abyste zabránili nerovnoměrné vlhkosti, podpořili rozklad chlorofylu, zabránili degradaci kanabinoidů a zároveň nastavili ideální podmínky pro chemické procesy podporující vylepšení vůně a chuti.
Jak na to?
Připravte si vzduchotěsnou nádobu a vložte do ní správně usušené květy. Neplňte ji úplně po okraj, ale nechte zhruba čtvrtinu objemu prázdnou. Do nádoby vložte také vlhkoměr, abyste mohli sledovat relativní vlhkost vzduchu.
Optimální hodnota pro curing je 55–65 %. Při vyšší hodnotě vznikají optimální podmínky pro plísně, naopak při nižší hodnotě dochází k rychlejšímu odpařování terpenů, a tudíž i ztrátě chuti a vůně. Nádobu dobře uzavřete a nechte ji na tmavém místě při teplotě maximálně okolo 20 °C. Nevadí, když necháte nádobu v lednici.
Jelikož se vlhkost z vnitřní části květů přirozeně pomalu přesouvá na povrch, zvyšuje se v prvních dnech v nádobě relativní vlhkost vzduchu, a proto je nutné nádobu alespoň jednou denně vyvětrat (v angličtině se pro to používá legrační výraz burping znamenající říhnutí). Stačí na pár minut odstranit víko. Kromě odvětrání přebytečné vlhkosti tak ke květům dostanete i kyslík, který je nezbytný pro karboxylaci, tedy přeměnu kanabinoidních kyselin na kanabinoidy.
Větrání provádějte první týden každý den, klidně i dvakrát. V dalších týdnech interval prodlužujte, stačí už větrat třeba jen jednou nebo dvakrát týdně. Když na vlhkoměru uvidíte vlhkost vyšší než 65 %, větrejte častěji nebo nechte nádobu s konopím otevřenou několik hodin při teplotě do 20 °C. Při větrání každopádně sami ucítíte, jak se vůně vašeho konopí krásně vyvíjí.
Tipy a triky
Curing provádějte dva až osm týdnů, větrání obvykle stačí provádět maximálně šest týdnů. Během curingu můžete zjistit, že konopí je přesušené. Poznáte to podle nízké relativní vlhkosti vzduchu v nádobě. I tenhle problém se dá vyřešit. Do nádoby můžete vložit například navlhčený papírový ubrousek nebo několikrát přehnutou papírovou utěrku. K namočení použijte převařenou nebo destilovanou vodu. Ubrousek vyměňte nejpozději za tři dny.
Další možností je odstranit víko z nádoby, překrýt ji opět ubrouskem nebo papírovou utěrkou, abyste zabránili rychlému odpařování terpenů, a umístit nádobu do vlhkého prostředí. Zvlhčovačem můžete vytvořit prostředí s vlhkostí okolo 70 %. Konopí natáhne za tři až pět dní vzdušnou vlhkost do sebe, což poznáte zase podle vlhkoměru v nádobě.
Nejsnadnější je použití sáčků schopných regulovat vzdušnou vlhkost přímo v nádobě s usušenými květy, například od značky Boveda. Tyto sáčky na bázi soli podle potřeby nadbytečnou vlhkost vstřebají, nebo naopak vydají. Ztracenou vlhkost je možné obnovit i třeba přidáním citrusové kůry nebo kousků jablka do nádoby s květy. Funguje to dobře, a zejména od citrusové kůry může vaše konopí získat zajímavé aroma.
Skladování
Po zušlechtění konopí k lepší vůni a chuti nezbývá než ho dobře uskladnit. Je hodně důležité si předem říct, co s uskladněným konopím hodláte udělat.
Při skladování v zavakuovaných sáčcích nebudou květy poškozeny a díky absenci vzduchu nebude docházet k jejich dalšímu vysychání.
Jestliže ho máte tak akorát pro domácí použití a nehodláte ho nikam převážet, můžete ho klidně nechat ve vzduchotěsných nádobách, ve kterých jste prováděli curing, akorát je přesuňte na chladnější místo, třeba do lednice, sklepa nebo spíže. Nádoby můžete naplnit až po okraj, protože už nepotřebujete tolik prostoru pro kyslík a odvětrání vlhkosti.
Jestliže máte konopí víc anebo ho hodláte třeba častěji přemisťovat, musíte vzít v potaz, že se volně uložené květy v nádobách budou vzájemně otloukat a mechanicky poškozovat. V takovém případě je lepší květy vakuovat do sáčků a zabránit tak jejich pohybu a postupnému poškozování. Dobře zavakuované sáčky je možné klást na sebe bez většího poškození květů. Absence většího množství vzduchu v sáčcích také zabraňuje dalšímu vysychání konopí.
Pro skladování je ideální tma, relativní vlhkost vzduchu 55–65 % a teplota do 20 °C. Mám dlouhodobé a dobré zkušenosti i se skladováním konopí v mrazáku. Při správné vlhkosti nevadí ani teploty do 24 °C, kterých zejména v letních měsících dosahuje prostředí v mnoha domácnostech. Konopí vám to nezničí, ale opravdu je třeba dbát hlavně na správnou vlhkost.
Správně usušené a dobře uskladněné konopí vám vydrží klidně dva roky bez větších ztrát na chuti, vůni a účincích. Osobně si myslím, že konopí by se mělo konzumovat nejdříve dva měsíce po sklizni a usušení. Rozdíl zejména ve vůni je opravdu markantní.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat, lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.
3 Komentářů
neustále se opakuje nápad s kůrou nebo vlhkým ubrouskem ,které vrátí vlhkost do přesušené trávy. nedělejte to. stačí nádobu se suchou ganjou nechat venku, když je po dešti nebo je jinak vlhkost venku přes 70%. konopi určitě nepřebere vlhkost z citrusové kůry, když samo o sobě má intenzivní aroma. leda ten jeden dva kousky, které jsou s ní v kontaktu. to se pak snadno zapomene mokry ubrousek nebo kůra a zplesniví to. celkově je článek jak přes kopírák už 30 let, v praxi se to dělá jinak. ani ty trimmery nejsou vůbec pro opracování palic vhodné. pytlíky se zázračným gelem, co udrží vlhkost jsou vyhazováním peněz. článek se vůbec nezabývá změnami po měsících skladování, kdy palice dostanou jinou vůni ibarvu, než je ta po 14 dnech po sklizni. většinou to pak zežloutne a aroma se sjednotí. uchovávání v mrazáku, ovšem dobře uzavřené, je naopak velice výhodné. není třeba se zabývat měřením vlhkosti, stačí vědět, že správně usušené květy jsou na povrchu konzistentní, nedrobí se při doteku a stonek uprostřed se neohne ale praskne ,když chceme palici zlomit. pak je ganja suchá a může se uskladnit. lyofilizace, která je v článku zmíněná, je výhodná kvůli času, který se při sušení sníží že dnů na hodiny. pokud se ale se strojem neumí pracovat, snadno se materiál spálí a zničí.. hodily by se praktické informace o nastavení těchto strojů a taky o skutečných změnách při sušení palic, prokázané testy a měřením.
* oprava..konopi nepřebere vůni z citrusové kůry..nikoli vlhkost. tu ano, ale jen kusy v kontaktu s kůrou
…ještě zmíním jeden fenomén a to dlouhodobe uchovávání suchého materiálu ve vakuu. to prostě není ideální. po sušení je pro dlouhodobé skladování výborný mrazák, ale ne zavakuovaný materiál. dobře uzavřený zip sáček a jednou za čas nechat vyvětrat. stejně tak sušení celých kytek nepřinese vůbec žádný benefit. naopak. pokud je někde plíseň, bude vždy nejdřív uvnitř palic a to tech největších. pak je lepší i ty veliké vrcholy raději rozebrat. proces se urychlí a snáz zjistíte, jestli se uvnitř nějaká plíseň nachází. náznak sladké vůně už je veliký problém. takovou kytku ani neskladujeme. a už vůbec ne při pokojové teplotě ve vakuu. pokud se zbavíte „okurkové“ vůně čerstvé trávy, právě řízeným sušením tak přece chcete mít palice pěkně barevné a se svoji specifickou vůni, jakou mají, když jsou úplně čerstvé. krásné zelené nebo barevné palice s intenzivní čerstvou vůní. toho docílíte v mrazáku nebo pravidelným větráním materiálu. čerstvost ničím nenahradíš. nebo to opravdu někoho baví ta stále stejná „žlutá“ ganja, co se prodává jako cbd v sáčku? asi ne…