Venku pěstované konopí bude brzy kvést a pro řadu pěstitelů nastává chvíle, kdy ze své zahrádky odstraňují nechtěné samčí rostliny. Snaží se tak předejít opylení a tomu, že bych květy samic byly před sklizní plné semen.
Stejně jako u ostatních dvoudomých druhů také u konopí rozlišujeme pohlaví rostlin. Ve volné přírodě je poměr mezi samci a samicemi zhruba jedna ku jedné, avšak pěstitelé zpravidla chtějí sklízet pouze neopylené květy samičích rostlin. Ty totiž obsahují největší množství konopné pryskyřice, která je zdrojem kanabinoidů, terpenů a flavonoidů a dalších aktivních látek.
Bezsemenné palice bývají někdy označované jako „sinsemilla“. Název vznikl ze španělského sousloví „sin semilla“ znamenajícího doslova „bez semen“. Aby takové květy pěstitelé získali, musí ze své zahrádky včas odstranit všechny samčí rostliny, které by svým pylem úrodu znehodnotily (případně musejí pěstovat takzvaná feminizovaná semena, ze kterých samci vůbec nevyrůstají).
Anatomie samičích a samčích rostlin
Oku zkušeného pěstitele prozradí pohlaví rostlin jejich květy. Díky nim lze samce identifikovat zavčasu, protože začínají kvést o něco dříve než samice. Tvarem připomínají samčí květy drobné cibulky, které visí v místech, kde ze stonku vyrůstají větvičky. Dokud jsou nezralé, směřuje jejich zakřivená špička směrem k zemi a při dozrávání se postupně vztyčuje vzhůru.
Uzrálé samčí květy se rozevřou a odhalí pět malých okvětních lístků krémově bílé až žluté barvy. Tyto malé kvítky mají uprostřed tyčinku, ze které se uvolňuje pyl. Pylová zrníčka jsou velmi lehká a vítr je snadno roznese do širokého okolí. Proto rostliny konopí nepotřebují k rozmnožování pomoc hmyzích opylovačů.
Feminizovaná vs. regulérní semena: Feminizovaná semena jsou dnes jednoznačně nejčastější volbou pěstitelů konopí. Jejich výhoda spočívá v tom, že z nich vyrostou vždy pouze samice (pokud tedy producent – takzvaná seedbanka neboli semenná banka – odvedl dobrou práci). Pro pěstitele díky tomu odpadá potřeba identifikace a odstraňování samců. Navíc si mohou dopředu určit, kolik rostlin na zahrádce vypěstují. Při pěstování z takzvaných regulérních semen je počet samic vždy nejistý. (Regulérní odrůdy využívají spíše pěstitelé, kteří mají zájem o samce, protože hodlají rostliny křížit.) Nicméně i u feminizovaného osiva je stále je potřeba dávat pozor na občasný výskyt hermafroditních rostlin.
Oproti tomu samičí květy nemají okvětní lístky a poznáme je podle charakteristické struktury pestíku. Na každém květu vyrůstají dva bílé výčnělky podobné tykadlům, které mohou mít bílou nebo i růžovou či levandulovou barvu. Jejich úkolem je zachycovat pylová zrnka unášená větrem, která pak putují dutými trubičkami do vaječníku.
Pestíky vyrůstají z listenů – specializovaných listů ve tvaru podlouhlého lusku, ve kterých po oplodnění vznikají semena. Opylené samičí květy poznáme podle toho, že jejich pestíky začnou postupně usychat. Jednotlivé kvítky rostou na samičích rostlinách namačkané těsně u sebe a tvoří charakteristické struktury trsovitého tvaru, takzvané koly (z anglického „cola“).
Hermafroditismus
Na samičích rostlinách se při dozrávání někdy objeví i samčí květy. Oboupohlavní neboli hermafroditní rostliny přestavují pro pěstitelské úsilí značné riziko, a proto je potřeba vývoj samic bedlivě sledovat až do sklizně. Jediný samčí květ může svým pylem znehodnotit podstatnou část úrody.
Hermafroditismus se může projevit kdykoli během období kvetení. V některých případech vyrůstají jednotlivé samčí kvítky přímo na palicích (vypadají jako malé banány), jindy vznikají na rostlinách celé větve, které jsou jimi doslova obsypány.
Narazíme-li během kvetení na hermafroditní rostlinu, je potřeba ji ze zahrádky neprodleně odstranit. Ideálně ještě předtím, než se květy otevřou a vypustí do okolí pyl. Někdy se pěstitelé snaží samčí kvítky ze samic opatrně odstranit, ale jde o nesmírně obtížný úkol, který obvykle končí nezdarem.
Stačí malá nepozornost nebo neopatrná manipulace a pylová zrníčka se okamžitě rozletí do okolí. Přestože i oboupohlavní rostlina může být nádherným exemplářem, riskovat znehodnocení celé úrody v zahrádce se zkrátka nevyplatí.
Přestože některé odrůdy mají k hermafroditismu genetické předpoklady, nejčastěji bývá příčinou stres. Rostliny tak mohou reagovat na nepravidelný světelný režim, přílišné sucho, nesprávnou výživu nebo extrémní teploty či jejich výkyvy.
Výjimkou je, když se samičí květy na samicích objeví ke konci sezóny těsně před sklizní. V takové případě jde o znamení, že rostliny jsou již zcela zralé a nastal nejvyšší čas je sklidit.
Jak na selekci
K odhalení pohlaví rostlin používají pěstitelé dvě základní metody. Mnohdy stačí pouze počkat, než na nich vyrostou takzvané předkvěty. Jde o malá kvítka, která se objevují na nodech (uzlech), tedy v místech, kde se listy spojují se stonkem. Předkvěty lze na konopí zpozorovat již během vegetativního růstu několik týdnů předtím, než rostlina začne skutečně kvést. Většinou je najdeme v horních patrech– přibližně dva až čtyři páry listů od vrcholku. Protože tato kvítka bývají droboučká, je vhodné si při jejich identifikaci vzít na pomoc lupu.
Ne všechny odrůdy však tvoří předkvěty, a tak je jistější (i když poněkud pracnější) metodou donutit rostliny ke kvetení. To je u konopí regulováno počtem hodin nepřerušované tmy během dne. Výjimkou jsou pouze samonakvétací odrůdy, které kvetou nezávisle na fotoperiodě.
Jak na řízkování : Na mateční rostlině vybereme zdravou a dostatečně dlouhou větev tak, aby na odebraném řízku nakonec zbyly alespoň dvě patra. Větývku uřízneme nebo ustřihneme nůžkami v místě těsně nad uzlem. Pomocí skalpelu nebo žiletky seřízneme spodní konec stonku pod úhlem 45°. Čerstvý řízek ihned ponoříme do zakořeňovacího roztoku a následně zapíchneme do pěstebního média. Vhodné jsou válečky z kokosového substrátu či rašeliny nebo speciální kostky z minerální vlny (rockwool). Z řízku uštípneme největší listy a ponecháme jen ty na vrcholku. U zbylých listů zastřihneme špičky, aby se snížil výpar vody. Tím předejdeme usychání řízků.
V indoorových pěstírnách, kde lze jednoduše upravovat délku dne a noci, přepínají někteří pěstitelé světla do režimu kvetení ještě v průběhu vegetativní fáze, právě aby odhalili pohlaví rostlin. Když začnou zhruba po týdnu nakvétat, odstraní samce a vrátí rostliny zpět do vegetativního růstu.
Jak na to při venkovním pěstování
U venku pěstovaného konopí tuto možnost nemáme. Můžeme však z rostlin udělat řízky, které umístíme do podmínek vhodných pro kvetení. Kvetoucí klony nám pak prozradí jejich pohlaví.
Nejprve obvyklým způsobem odebereme z každé rostliny jeden nebo dva klony. Ty pak dáme na tmavé místo, kde budeme regulovat počet hodin světla. Můžeme použít speciální pěstební box nebo i starou skříň. Důležité je, aby dovnitř nepronikalo světlo zvenčí. Nad řízky umístíme světlo s LED žárovkou, které připojíme na časovač. Postačí nám i obyčejná stolní lampa.
Na řízky svítíme vždy 8 hodin a pak jim dopřejeme 16 hodin ve tmě. Během několik dní začnou kvést a my se dozvíme pohlaví matečních rostlin. Po identifikaci můžeme klony samičích rostlin ponechat v malé pěstírně a získat malou ochutnávku nadcházející podzimní sklizně. Odebrané řízky vždy pečlivě označíme, abychom věděli, ze které matky byly odebrány.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat, lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.