Asi nejméně oblíbenou činností každého zahradníka je zalévání květin. Úmorné každodenní běhání s konvemi se v parném létě rychle omrzí. Abychom si ušetřili namáhavou práci, můžeme si vypomoci závlahovým systémem, který rozvede vodu až k rostlinám.
Existují různé druhy zavlažovacích systémů. V domácích podmínkách lidé nejčastěji používají různé typy nadzemních ostřikovačů, kterými skrápí trávníky. Ty však nejsou pro pěstování konopí vhodné.
Pro naše pěstitelské plány je mnohem lepší inspirovat se u profesionálních farmářů, kteří obvykle dodávají rostlinám vodu pozemní závlahou. Sestrojit domácí obdobu pro malou zahrádku nebo skleník není nic těžkého.
Zdroj vody
Každý závlahový systém logicky potřebuje vhodný zdroj vody. Voda z vodovodu je v drtivé většině případů pro zalévání venkovních rostlin vhodná. Přesto bychom si měli její kvalitu nejprve zkontrolovat.
Největší problémy by našim rostlinám mohlo dělat nesprávné pH vody. To jednoduše změříme pH testem s lakmusovým papírkem. Rostlinám konopí pěstovaným venku v půdě nesvědčí voda s pH nižším než 6,0 a vyšším než 6,8. Ani příliš tvrdá voda není pro rostliny vhodná a může časem ucpávat kapkovače i další části zavlažovacího systému. Takovou vodu je nutno nejprve vyčistit filtrem na reverzní osmózu.
Vhodná je speciální hadice pro závlahové systémy, která není tak pružná jako ta běžná zahradní.
Na zalévání venkovních rostlin se skvěle hodí dešťovka. Neobsahuje žádné nadbytečné minerály ani chlór jako voda kohoutková, a navíc je zcela zdarma. Nevýhodou však je, že při dlouhodobém skladování se v ní mohou namnožit patogeny, které rostlinám škodí. Pokud sbíráme dešťovou vodu, je důležité pravidelně kontrolovat její čistotu.
Silně zapáchající voda nebo výskyt řas je známkou toho, že bychom ji neměli používat na zalévání rostlin. Životnost sebrané dešťovky můžeme prodloužit, když ji budeme provzdušňovat za pomoci malého vzduchového čerpadla se vzduchovacím kamenem, které umístíme na dně rezervoáru.
Využít můžeme také studnu nebo přírodní zdroj vody, jako je například blízký potok nebo řeka. Opět ale musíme nejprve zkontrolovat kvalitu vody a zda je pro naše rostliny vhodná. Přírodní zdroje vody mohou být znečištěné průmyslovou výrobou nebo hnojivy z okolních polí.
Jak postavit zavlažovací systém
Naším prvním úkolem je natáhnout podél pěstebního stanoviště hadici na přívod vody, ze které povedou kapkovače (ventily) a kapiláry (hadičky) k jednotlivým rostlinám nebo pěstebním nádobám. Vhodná je speciální hadice pro závlahové systémy, která není tak pružná jako ta běžná zahradní.
Alternativně můžeme použít i PVC trubku, ale práce s ní je o něco složitější, protože ji nelze ohýbat. Hadici připojíme pomocí spojky ke zdroji vody, natáhneme podél záhonu nebo přes něj a na konci ji zaslepíme tak, aby voda nemohla vytékat ven. Snažíme se, aby byl přívod ve stejnoměrné vzdálenosti od jednotlivých rostlin nebo květináčů.
Infografika se zobrazí ve větším rozlišení po kliknutí. Grafika: Jan Buble
V případě, že chceme závlahu připojit na vodovodní kohoutek, musíme na něj nainstalovat regulátor tlaku a filtr pevných částic. Tlak v závlahovém systému by se měl pohybovat mezi 1 a 2 bary. Pokud použijeme nádrž na dešťovou vodu, měla by být umístěna minimálně ve výšce půl metru nad úrovní terénu, aby byl zachován dostatečný tlak. Pakliže chceme využívat vodu z řeky nebo ze studny, přivedeme ji do systému pomocí čerpadla s dostatečným tlakem. I u vody z přírodních zdrojů musíme použít filtr pevných částic, aby se kapiláry a kapkovače neucpávaly jemným pískem.
Velký výběr
Nakonec do hadice uděláme v pravidelných intervalech dírky, do kterých připojíme kapkovače. Jejich typů je nepřeberné množství. Skvělé jsou levné kapkovače s regulací, které dodají rostlinám přesné množství vody za předem stanovený čas. Čím více je půda na stanovišti jílovitá, tím pomaleji bychom měli zalévat, aby měla voda čas vsáknout se. Hadici proděravíme hřebíkem nebo speciálním děrovacím nástrojem, který seženeme v zahradnickém centru.
Skvělé jsou levné kapkovače s regulací, které dodají rostlinám přesné množství vody za předem stanovený čas.
Pěstujeme-li v květináčích nebo jsou-li rostliny příliš daleko od hlavního rozvodu, můžeme k nim vodu přivádět pomocí tenkých kapilárních hadiček, na které připojíme kapkovače. Musíme dát pozor, aby tlak na konci kapiláry nebyl příliš nízký. Kapkovače by pak nepracovaly správně. Tvar rozvodné hadice můžeme libovolně upravit pomocí plastových spojek tak, aby vyhovoval rozvržení zahrady.
Kolik vody rostliny potřebují?
Nejtěžší částí instalace nového zavlažovacího systému je naučit se ho správně používat. Je téměř nemožné říct dopředu, kolik přesně budou rostliny potřebovat vody. To závisí na jejich stáří, celkové velikosti, typu půdy a počasí.
Obecně vzato mají sazenice a malé rostliny rády spíše vlhčí půdu, která příliš neprosychá. Po prvním až druhém měsíci růstu můžeme začít nechávat substrát pravidelně prosychat. Jde o to, aby kořeny rostlin byly vystaveny vzduchu. To je stimuluje k růstu. Budou mít bohatší kořenový systém, což znamená i bohatší úrodu na konci sezóny.
Nejtěžší částí instalace nového zavlažovacího systému je naučit se ho správně používat. Zdroj: unsplash.com
Velký vliv má také typ půdy, ve které pěstujeme. Těžký substrát zadržuje hodně vody a je lepší rostliny zalévat méně často. Naopak v porézních půdách a při velmi teplém počasí můžeme zalévat i vícekrát za den. Vlhkost půdy můžeme změřit speciální sondou nebo jednoduše nejstarší zahradnickou metodou na světě – zabořením ukazováku do půdy. Postupem času získáme dobrý přehled o tom, jak často a kolik vody naše zahrada potřebuje.
Upozornění: Všechna semena jsou určena pouze ke sběratelským účelům. Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují vyšší procenta THC, jelikož dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné.
