Podle výzkumníka Darshila Shaha z Cambridgeské univerzity dokáže konopí pohlcovat oxid uhličitý dvakrát účinněji než lesy, kromě toho může architektům a designérům poskytnout biomateriály s negativní uhlíkovou stopou.
„Nejedna studie došla k závěru, že rostlina konopí je jedním z nejlepších konvertorů oxidu uhličitého na biomasu,“ konstatuje Shah, vedoucí výzkumník v Centru pro inovaci přírodních materiálů v Cambridge. „Je dokonce mnohem efektivnější než stromy. Konopí pohltí zhruba osm až patnáct tun oxidu uhličitého na hektar vypěstovaných rostlin. V porovnání s tím lesy většinou na jeden hektar pohltí dvě až šest tun CO2 za rok, a to s ohledem na stáří stromů, klimatické podmínky, převládající druh stromů a tak dále.“
Ekologická substituce
Bioplasty a stavební materiály s negativní uhlíkovou stopou, které lze za pomocí konopí vyrobit, mohou podle Shaha nahradit například sklolaminát, hliník nebo další materiály v celé řadě odvětví.
Centrum pro inovaci přírodních materiálů, které je součástí Katedry architektury Cambridgské univerzity, provádí výzkum v oblasti biomateriálů, aby dosáhlo změny v postupech ve stavebnictví, jež nám umožní dosáhnout nulové uhlíkové stopy.
S konopnými vlákny a s použitím stoprocentně biotechnologické pryskyřice budeme schopni vyrábět bioplasty, které nahradí materiály jako sklolaminát či hliník.
Kromě technického konopí pracuje Shahna příklad s kompozitním dřevem, bambusem či kompozitními přírodními tkaninami. Konopí se jako rychle rostoucí rostlina pěstuje již tisíce let na vlákno, jež bylo v dřívějších dobách využíváno zejména na výrobu provazů, textilu či papíru. Dnes se čím dál více využívá právě k výrobě bioplastů, stavebního materiálu, biopaliv, ale také celé řady produktů s obsahem kanabidiolu neboli CBD.
Silná a tuhá vlákna tvořící vnější povrch stonku jsou podle Shaha ideální právě k výrobě bioplastů. Ty jsou později využity například na automobilové díly nebo dokonce lopatky větrných turbín a obkladové desky.
„Co se týče obkladových desek z bioplastů, zjistili jsme, že jde o velice vhodnou alternativu hliníku, bitumenových plastů nebo panelů z galvanizované oceli, a k tomu všemu vyžaduje na výrobu v porovnání s výše zmíněnými materiály jen zhruba 15 až 60 procent energie¨,“ vypočítává přednosti mladý badatel.
Z pazdeří, tedy vnitřní dřevnaté části stonku, se vyrábí materiál známý jako „konobeton“ (v angličtině „hempcrete“), který se začíná hojně využívat ke stavbě nenosných stěn a k izolaci.
Shah rovněž podotýká, že zatímco průmyslové zemědělství zanechává obrovskou uhlíkovou stopu, farmy s technickým konopím fungují opačně. „Ve Velké Británii vyprodukuje průměrná zemědělská půda ročně na jeden hektar okolo tří tun oxidu uhličitého. Konopí nám dává naději na lepší budoucnost.“ Kromě toho produkuje větší množství využitelných vláken než lesy.
Z pole dům
Darsil Shah se mohl v poslední době těšit i spolupráci s proslulým filmovým producentem a režisérem Stevem Barronem, který z farmy v Cambridgeshire známé jako Margent Farm o rozloze 215 kilometrů čtverečních udělal obrovské pole s technickým konopím. To mimochodem později využil ke stavbě vlastního domu. Pěstuje pouze organické technické konopí, díky čemuž jsou emise v porovnání s průmyslovým zemědělstvím, kde za 30 až 40 procent emisí mohou hnojiva a pesticidy, ještě nižší.
Co se týče obkladových desek z bioplastů, zjistili jsme, že jde o velice vhodnou alternativu hliníku, bitumenových plastů nebo panelů z galvanizované oceli.
Shah s farmou spolupracuje za účelem vývoje a testování nových materiálů s negativní uhlíkovou stopou, které by mohly být využity ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. „S konopnými vlákny z Margent Farm a s použitím stoprocentně biotechnologické pryskyřice budeme schopni vyrábět bioplasty, které nahradí materiály jako sklolaminát, hliník a jiné, a to v celé řadě oblastí,“ vysvětluje a dodává, že „můžeme využít bohaté znalosti v oblasti textilního průmyslu, jež lidstvo za tisíce let nastřádalo, a být tak schopni vyrábět různé druhy kompozitních materiálů z textilií s vlastnostmi vhodnými pro nenosné konstrukce.“
Konopí je podle vědce úžasná rostlina využitelná k řešení nesčetného množství environmentálních problémů vyvolaných člověkem samotným, ať už spojených s ovzduším, půdou či vodou. A kromě toho poskytuje lidstvu potravu, léčiva a materiály.
