Zaspals? Tak to z lochu jen tak nevylezeš!

V úterý 30. července projednával Okresní soud ve Znojmě žádost týkající se podmínečného propuštění 34letého muže, který byl odsouzen na osm let za pěstování konopí. Otci tří dětí se nepodařilo přesvědčit soudní senát, že bezmála pět odkroucených let bylo již dostatečným trestem a že by své rodině a společnosti byl prospěšnější na svobodě.

Do Znojma jsem se vypravil nejen jako šéfredaktor magazínu Konopí, ale také jako zástupce spolku Racionální regulace (RARE) a občanské iniciativy Rodiny proti prohibici (RPP). Případ Lukáše sledujeme dlouhodobě a věřili jsme, že pět pochval z věznice, příslib zaměstnání a společenská záruka asociace Cannabis is the Cure, z.s. pomůžou k tomu, aby se dostal na svobodu.

Smyšlené počty

Lukáš byl vždycky kvítko, jak o něm prohlásila jeho maminka, když jsme po soudu seděli na kafi v blízké kavárně. V mládí měl opakované oplétačky se zákonem, a nakonec si nějaký čas i odseděl. Osudovou chybu ale udělal o pár let později, v roce 2016. Tehdy spolu se dvěma dalšími mladíky zasadil v lese 31 rostlin konopí. Pole si rozdělili a Lukášovi patřilo devět rostlin, zatímco zbývající dva pěstitelé „vlastnili“ každý jedenáct.

Jenže sklizeň nakonec místo chlapců provedla policie. Následně nějakým záhadným způsobem došla k číslu 17,5 kilo toxikomansky zneužitelné sušiny (což je při pěstování v lese naprostý nesmysl). Krajský soud v Brně proto poslal Lukáše za nedovolené pěstování takto velkého množství konopí na 4,5 roku za mříže.

Jak může o lidských osudech rozhodovat někdo, kdo považuje pěstování konopí za horší zločin než krádež?

To se ovšem zdálo málo státnímu zástupci, takže se odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten nebohého Lukáše poslal na osm let do věznice s nejpřísnější ostrahou. Proč? Nechvalně proslulý Vrchní soud uvažoval takto: zabaveného konopí bylo tak obrovské množství (přestože uvedená hmotnost nemohla ani zdaleka odpovídat realitě), že ho mladíci museli mít v úmyslu distribuovat. Proto jim soud napařil dalších pár let nejen za pěstování ve velkém rozsahu, ale i distribuci.

Co naplat, že šlo o distribuci nijak neprokázanou a zcela domnělou. A toto není nějaký exces, ale běžný postup české justice!

Šance na slušný život? Zapomeň

První dva roky strávil Lukáš na Mírově s nejhoršími zločinci v Česku, než se mu podařilo uspět s žádostí o přesun do věznice s mírnější ostrahou a blíže domovu. A včera, po bezmála pěti letech v žaláři, se pokusil soudu vysvětlit, že se již dostatečně poučil. Že dokáže vést slušný život, pracovat a starat se o svou početnou rodinu.

Tříčlenný soudní senát i státní zástupkyně to ale viděli úplně jinak. Zamítavé stanovisko bylo doprovázeno pohrdáním, zesměšňováním, poučováním a dost možná i porušováním práv odsouzeného. Například mu byly dávány k tíží prohřešky z mládí, za které si trest již dávno odpykal. Co mě ale na mumlajícím předsedovi senátu (nevím, zda chtěl, abychom mu v nejzadnější lavici, kam nám přikázal si sednout, nerozuměli, nebo se jen podvědomě styděl za to, co říkal) zarazilo nejvíc, byly tyto dva argumenty:

1. Vzhledem k tomu, že odsouzený začínal „pouze“ krádežemi a pak přešel na nebezpečnější činnost v podobě pěstování „marijány“, lze předpokládat, že by to mohlo mít vzestupnou tendenci. Tedy že příště by mohl spáchat ještě něco horšího.
2. Ačkoli měl z vězení pět pochval, měl také jeden kázeňský trest. Za to, že jednou za celý pobyt ve vězení zaspal. Podle Lukáše měl být tento trest zahlazený, ale nebyl, takže ho v tom pan soudce pěkně vymáchal.

Bezmoc tváří v tvář bezpráví

V tu chvíli mě přepadla bezmoc, kterou jsem zažíval jako divák u procesu se zemědělcem Leopoldem Svatým, kterého čtyři roky soudili kvůli údajným 0,6 procentům THC v technickém konopí. Nebo u procesu s Robertem Veverkou odsouzeným za vydávání magazínu Legalizace.

Nechvalně proslulý Vrchní soud v Olomouc zvýšil trest na osm let za údajnou, leč nikdy neprokázanou distribuci.

Hlavou mi běhala myšlenka, jestli opravdu žijeme ve státním zřízení, které nechává hnít mladé lidí a otce od rodin dlouhé roky ve vězení na základě toho, že jednou zaspali?! A jak může v 21. století rozhodovat o lidských osudech někdo, kdo považuje pěstování konopí (v lese!) za horší zločin než krádež?

Myslíte, že páni soudci a dámy soudkyně tuší, kolik nás, daňové poplatníky, stojí jeden den takového zbytečného věznění? Jak se s délkou pobytu v lochu zvyšuje šance na recidivu? A proč vlastně musíme mít v Česku nejvíce zavřených lidí v přepočtu na počet obyvatel z celé Evropy?

Samé otázky, ale žádné uspokojivé odpovědi.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.