|
Článek v audio verzi
Getting your Trinity Audio player ready...
|
Česko – země mlékem, strdím a konopím oplývající, země konopnému výzkumu a konopářskému podnikání zaslíbená. Kdo nevěří, ten měl absolvovat exkurzi po vybraných moravských a českých univerzitách a firmách společně s delegací z Litvy, která se sem v listopadu přijela seznámit s odborným zázemím a získat kontakty pro další spolupráci.
Delegace přijela na pozvání klastru CzecHemp a vedl ji kanabinoidní specialista Rokas Augulis z litevské společnosti Naturas. Během výpravy prokázal, že je rovněž akčním obchodníkem s konopnými surovinami – během pár stovek kilometrů strávených v autě telefonicky zařídil prodej několika tun semen, biomasy a extraktu do celého světa. Litva časem neplýtvá!
Olomoucké laboratoře a skleníky
Bašta konopné vědy jako Olomouc nesměla chybět na seznamu destinací, a tak po přivítání v Praze vedly první kroky Litevců právě tam. V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) se jim věnoval docent Petr Tarkowski (více viz též velký rozhovor zde).
Vobořilova prezentace přesvědčila i největší akademické skeptiky, že konopí je lék a škody snižuje, nikoli páchá.
Návštěvě ukázal technické zázemí sdílené zdejšími zřizovateli institucí od Univerzity Palackého přes Ministerstvo zemědělství až po Akademii věd. Největší zájem ale vzbudily miniúly – malé dřevěné kontejnery, v nichž se včely zklidněné tekutým dusíkem přenášejí do skleníků, jejichž rostlinné osazenstvo mají opylit. Haná, krajina mazaná!
Praktický výzkum v Šumperku
V Šumperku byla cílem společnost Agritec sídlící na okraji města nedaleko krásných jesenických kopců. Kulatého stolu se zúčastnila vedoucí oddělení luskovin a technických plodin a tedy i specialistka na konopí Marie Bjelková a ředitel společnosti Prokop Šmirous.
Zejména ty členy delegace, kteří patřili pod litevskou konopářskou asociaci Kapvia, zajímaly možnosti fytoremediace neboli čištění půdy. Doktorka Bjelková prezentovala detailní analýzu absorpce kadmia a olova technickým konopím, jejíž výsledky však ukázaly, že lepší schopnost akumulace vykazuje třeba i len olejný, což návštěvníky trochu zklamalo.

K překvapení všech Bjelková vyzdvihla i další přadnou plodinu – kopřivu dvoudomou. Ve spolupráci s Hamburskou univerzitou v Agritecu aktuálně zkoumají téměř šest desítek jejích genotypů. Bude se prověřovat nejen jejich fytoremediační účinnost, ale i využití vlákna obdobně jako u lnu a konopí. Kopřivová vlákna se vyznačují vysokou pevností, nízkou tažností a příjemným leskem, takže jsou vhodné pro výrobu oděvních i technických textilií, ideálně ve směsi s bavlnou, bambusem nebo syntetickými vlákny.
Debata byla velmi výživná, dalekosáhlá a nechyběla ani exkurze do místních konopných jeslí – místnosti se stovkami roztomilých klonů konopí. Krásných a titěrných. V Šumperku mají fůry bio šperků!
Podané ruce v Brně
Plán zájezdu vymyslela prezidentka klastru CzecHemp Hanka Gabrielová, která ač je především konopářkou, nezapomněla ani na prevenci a léčbu, a tak bylo další štací sídlo brněnské Společnosti Podané ruce. Tam nás přivítal někdejší národní (proti)drogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Jeho fakty nabitá prezentace přesvědčila i největší akademické skeptiky z Litvy, že konopí je lék a škody snižuje, nikoli páchá. Vobořil vysvětlil, jak funguje substituce návykových látek a jak konopí například zmírňuje vedlejší účinky tradiční léčby bolesti, jelikož na rozdíl od opiátů nezpůsobuje zácpu, nevolnost či delirium. Při společném podání navíc umožňuje efektivnější potlačení symptomů bolesti.
Třešničkou na fakultním dortu byla prohlídka nemocničních pěstebních místností, kde se hřály matky i jejich pilně rostoucí potomstvo.
Kromě jiného vysvětlil koncept psychomodulačních látek, který zčásti došel naplnění 12. listopadu, kdy se v Česku začal regulovaně prodávat v kamenných obchodech s patřičnou licencí kratom. Tím skončil jeho pokoutní prodej v automatech v blízkosti škol, na čemž bylo mrzuté hlavně to, že se jedná o látku silně návykovou, jelikož působí na opioidní receptory. Na legalizaci HHC a dalších polosyntetik nedošlo, neboť se mezitím ocitly na černé listině OSN. Jejich prodej u nás je tedy – čistě papírově – omezen.
Pěstírna ve fakultní nemocnici
Nejvoňavějším zařízením byla (ne)překvapivě pobočka Fakultní nemocnice u svaté Anny na Výstavní ulici, kde má svou pěstírnu tým molekulárního biologa Václava Trojana. Nemocnice se podílí na výuce studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Ten konstatoval, že naše cesta od roku 2013, kdy bylo uzákoněno konopí k léčebnému užití, byla poznamenána mnoha chybami, z nichž se však neustále učíme. Díky tomu dnes patříme mezi nejprogresivnější země světa, pokud jde praktické využití konopí v medicíně či legálnost jeho pěstování. Ukázali jsme si, jak vypadají univerzitní výpěstky s vysokým obsahem THC či CBD, jimiž jsou zásobováni brněnští pacienti.
Litevští návštěvníci se dozvěděli o systému konopné léčby u nás, v němž pacienti hrají důmyslnou hru na nalezení zákonných indikací, díky nimž pak mohou, ale nemusí sehnat předepisujícího specialistu. Třešničkou na konopném dortu byla prohlídka vybraných pěstebních místností, kde se hřály matky i jejich pilně rostoucí potomstvo.

Čerstvě zvolený poslanec Trojan přislíbil, že bude bojovat za podporu klinického výzkumu účinků léčebného konopí. Takové studie u nás bolestně postrádáme vzhledem k jejich finanční náročnosti. Pro příznivce konopné léčby byla toto nejzajímavější štace, držíme palce!
Farmaceuti na Masarykově univerzitě
Po návštěvě Café Mendel u augustiánského kláštera, kde kdysi moravsko-německý otec genetiky Gregor Mendel objevil zákony dědičnosti (a kde v klášterní zahradě pěstoval konopí, přičemž se zachovala jeho herbářová položka Cannabis gigantea), jsme zamířili tentokrát na Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity.
Ústav molekulární farmacie, kde působí náš redakční farmaceut Martin Helcman, nás oslnil množstvím různých laboratoří, kde studenti a doktorandi pilně zkoumají nitra našich oblíbených rostlin. Nechybějí tam ani stovky konopných klonů v pěstebním médiu agaru, na nichž se zkoumají třeba environmentální vlivy.
Tato fakulta je mimochodem dějištěm kurzu pro odbornou veřejnost nazvaného Konopí ve zdraví i nemoci. Toho se zúčastnila již celá řada našich čtenářů a spolupracovníků, jichž se to profesně týká. Těšíme se na další termín u Masaryka!
Kompozity v lesích u Mendela
Fascinující byla i návštěva v brněnském Útěchově, v jehož lesích touto dobou rádi bloudí houbaři. Sídlí tam Výzkumné centrum Josefa Ressela, což je součást Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií spadajícího pod Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity. Jde o první tuzemské výzkumné centrum pro studium dřeva, ale stejně tak i materiálů z technického konopí.
Litevské konopáře a interiérové designéry ohromily ukázky práce s kompozity včetně konopných.
Litevské konopáře a interiérové designéry ohromily ukázky práce s kompozity (včetně konopných) a široké spektrum technologií. Mimo jiné třeba komora pro umělé stárnutí dřeva, speciální mikrovlnná linka či laboratoř tepelné modifikace.
Kuriozita: dotyčné materiály se zde nezkoumají jen chemicky či mikroskopicky, ale i akusticky! Speciální studio totiž umožňuje průzkum poslechem. Jako ve snáři se zde sváří slyšiny středověkých truhlářů i dnešních akademických žhářů.
Fabrika v Táboře
Čtvrtý den exkurze nemohla chybět návštěva továrny, jejímž mottem je „Oddělujeme zrno od plev“. JK Machinery v jihočeském Táboře se již třicet let zabývá čištěním, tříděním, loupáním a mletím semen zemědělských plodin. Tedy i konopí. K tomu účelu tam vyrábějí potřebná zařízení a také navrhují a dodávají kompletní technologie.
Ale užitnost takových strojů závisí na hektarech osetých konopím, a to dodnes silně závisí na dotacích. Není u nás takových polí málo, aby to za to stálo?
Závěrem hrdost
Jednou z nejvýraznějších vlastností obyvatel naší vlasti je tendence k láteření, skuhrání, stěžování si a kňourání. Výprava s milými a zvídavými Litevci, kteří mají zájem o dění u nás i o užší spolupráci, mi ale velmi názorně ukázala, že máme být na co hrdí. Pro spoustu odborníků ze zahraničí jsme vzorová země, která uhání vpřed v čele konopného pelotonu.

Naší předností je přitom nejen vysoká technická vybavenost vzešlá z úspěšných dotačních řízení a ambiciózních projektů, ale především nespočet zapálených expertů. Ti o své práci dokážou rozprávět s velkou erudicí, nadšením a v neposlední řadě i velmi dobrou angličtinou.
Jste podnik nebo instituce se zájmem o spolupráci s litevskými podnikateli a výzkumníky? Napište nám, rádi vás propojíme.
Konopí v Litvě: proč to stigma?
Tato baltská země, která byla na sklonku 14. století největší zemí Evropy a sahala od Baltského po Černé moře, je dnes rozlohou o pětinu menší než Česká republika a má méně než třetinovou populaci než my (2,9 mil.). Ačkoli konopí zde kdysi bylo zavedenou plodinou, Litva povolila pěstování technického konopí až jako poslední země Evropy v roce 2013. Do té doby to bylo nezákonné. Původní povolený limit byl 0,2 % THC, od roku 2022 je to 0,3 %. Do roku 2021 nesměly konopné produkty obsahovat vůbec žádné THC. Konopná léčba ani rekreace povoleny nejsou (ovšem někteří pacienti získávají léčivo skrze Německo). THC je výslovně zakázáno od roku 2017, což je světové unikum. CBD je legální, ale za přísných podmínek. Od roku 2018 je možno předepisovat syntetické kanabinoidy, nicméně v lékárnách žádné preparáty dostupné nejsou.
Český konopný klastr CzecHemp je oborový spolek, jehož cílem je zlepšovat spolupráci podnikatelů, veřejného sektoru, výzkumných a vzdělávacích institucí v celém hodnotovém řetězci pěstování, zpracování a využití technického a léčebného konopí za účelem zlepšování podmínek pro rozvoj konopného průmyslu v České republice.





































