Během dětství jsme doma vždy měli alespoň jednoho psa a s manželem jsme na tuto tradici navázali. Díky našemu prvnímu buldočkovi, mému vleklému onemocnění a dalším okolnostem se stalo, že jsme se začali zajímat o záchranu psů, kterým bylo ubližováno a kteří neměli v životě štěstí na láskyplný domov.
Postupem času se u nás vystřídala desítka převážně buldočků, z nichž ti, kteří k nám přilnuli nejvíce, se u nás zabydleli natrvalo. Říkali jsme tomu buldočí farmička – dočasné útočiště pro psy, kterým se mezitím hledal nový domov s hodným pánem, a trvalý domov pro tři psy, kteří kvůli svému původu měli řadu obtíží, na něž běžná veterinární péče nestačí.
Za pomoci lásky, péče, různých léčiv z přírodních zdrojů a samozřejmě konopí jsme se stali dočasnými i trvalými páníčky pejsků, kteří by jinak byli odsouzeni k životu v bolesti a strachu, zavřeni v kotcích a ve sklepích. Níže vám přinášíme příběhy tří z nich.
Olí – první konopná pacientka
Jako prvního psa jsme si pořídili Olinu, buldočka, který se pohodlně vešel do dlaní, když nám ho kamarádka přivezla. Pochybnost o tom, zda byl pes dost starý na odstavení od mámy, se časem potvrdila.
Na místa, která se nehojila vůbec, jsem používala i konopný výtažek.
Olinka byla malá, hubená, měla velké potíže s trávením, které vygradovaly zauzlením střev a akutní operací, během níž jí musela být část střeva odebrána. V té době to byla u psů poměrně unikátní operace, kterou mladý pes se štěstím přežil.
Olinka byla průkopníkem naši buldočí cesty – díky ní jsme se začali zajímat o to, jak se u nás zachází se psy v chovech a jak fungují množírny. Zároveň bylo nutné řešit zdravotní potíže, které měla. Z výše popisovaných důvodů neměla vyvinutou střevní mikroflóru, což vedlo k trvale špatnému trávení.
Po náročné operaci jsme museli nasadit speciální dietu, aby se mohla hojit rána. Jak už to tak bývá u množírenských psů, páteřní obratle měla z velké části srostlé, což je prakticky neřešitelná a bolestivá záležitost.
S příběhy psů, kteří pocházeli z množíren a potřebovali nového pána a trpělivou péči, jsme se setkávali čím dál častěji.
U Olinky jsme konopí vyzkoušeli poprvé, konkrétně ve formě takzvaného CBD oleje, tehdy ještě dováženého z ciziny. Ten jsme používali právě k tlumení bolesti zad a povzbuzení chuti k jídlu. Na nehojící se jizvu po operaci se nejlépe osvědčila domácí konopná mast na bázi kokosového oleje.
Adélka – buldočí dáma
S příběhy psů, kteří pocházeli z množíren a potřebovali nového pána a trpělivou péči, jsme se setkávali čím dál častěji. Naše rada ohledně podávání konopí pomohla mnoha dalším, kteří měli různé potíže většinou plynoucí ze špatného zacházení, chudé výživy, ale i prožitých traumat. Když jsme jednou objevili inzerát, na jehož úvodní fotografii se krčil pes v temné plesnivé díře, celý od krve a špíny, bylo nám jasné, že to bude obzvláště strašlivý případ.
Adéla byla čerstvě po porodu, měla zánět dělohy, na zádech hlubokou a dlouhou ránu. Byla tak poštípaná blechami, že se jí podebrané rány z kousanců slily v obrovský hnisavý ekzém. Podle veterináře jí bylo pouze kolem roku, socializace žádná. Při zvýšení hlasu, rychlém pohybu nebo setkání s cizími muži měla strach, pomočovala se a schovávala se pod skříně.
Za pomoci lásky, péče, různých léčiv z přírodních zdrojů a samozřejmě konopí jsme se stali dočasnými i trvalými páníčky pejsků, kteří by jinak byli odsouzeni k životu v bolesti a strachu.
Kůži jsme léčili veterinárními dezinfekčními šampony, které ji ale musely hodně štípat. Proto jsem po každém koupání přelévala kůži ještě konopným odvarem a nejbolestivější místa, včetně rány na boku, jsem mazala silnou konopnou mastí.
Na místa, která se nehojila vůbec, jsem používala i konopný výtažek – vlastně jsme se dlouho snažili vybírat a získat odrůdu, která by poměrově seděla psům. Nakonec tato receptura pomohla i mnoha jiným.
CBD olej
Co se týče psychiky, kromě Bachových esencí jsem i Adélce dávala CBD olej. Pomáhal jí být v klidu, lépe spát bez toho, aniž by byla ve střehu. Přestala se prát o jídlo a přibírala.
Léčba z nejhoršího stavu až do chvíle, kdy měla v pořádku srst, zahojenou ránu a její důvěra v nás a naše nejbližší přátele byla na dobré úrovni, trvala téměř půl roku.
Základní ingredience pro získání důvěry zraněné psí duše jsou láska, kvalitní maso a konopí. Foto: Kosh
Adélku bohužel ono týrání dohnalo později. Asi po třech letech spokojeného života u nás začala trpět epileptickými záchvaty, patrně v důsledku starého poranění hlavy nebo páteře. Veterinární léky nepomáhaly, příčina záchvatů se nedala přesně zjistit, a tedy ani odstranit. Pomocí konopí jsme ale záchvaty dokázali mírnit, osvědčila se nám odrůda s nízkým obsahem THC.
Používali jsme také techniky hmatů a promačkávání bodů na packách, které nás naučil Rudolf Desenský a které dokázaly záchvaty hodně tlumit. Bohužel se přesto stupňovaly a Adélka v jejich důsledku asi po půl roce marného boje zemřela.
Emma – zatím poslední buldočí přítel
Emma byla anglický buldok, jejímž posláním na tomto světě mělo být neustále rodit štěňata. Zhruba do šesti let žila v prasečáku, kde se v kotcích mačkaly stovky psů, kteří se živili zrním, trávou a náhodnými zbytky. Každé hárání byla připuštěna, aby mohla rodit další zdroje peněz. U buldoků navíc jen málokdy probíhá porod bez potíží, takže většina porodů byla vedena císařským řezem za pomoci spřáteleného vesnického veterináře.
Emma byla silně podvyživená, na břiše a boku měla několik velmi špatně zhojených ran po císařských řezech a obrovský nádor, který byl zduřelým abscesem. Prakticky přišla o zuby. Nohy a záda měla deformované kvůli životu na jednom metru čtverečním.
Po každém koupání jsem přelévala kůži ještě konopným odvarem.
Dát dohromady takového psa byla práce, která byla náročná nejen na čas, ale i na psychiku, bylo to syrové setkání s tím, jak nelidsky se člověk dokáže chovat. Rány jsem opět hojila konopnou mastí, nádor, který se musel odoperovat, jsem dočišťovala výtažkem.
Poslední pomocník
CBD kapky doprovázely Emmu celý život, protože její psychika se nikdy nespravila úplně. Poslední rok života trpěla stařeckou demencí a záchvaty, ztrácívala se v bytě a hodně hubla.
Pomocí konopí jsme ale záchvaty dokázali mírnit, osvědčila se nám odrůda s nízkým obsahem THC.
Konopný olej ze semínek nám pomáhal s tím, aby se najedla, silnější CBD olej (10%) jsem jí dávala, když jsem viděla, že přicházejí záchvaty, během nichž zmateně chodí celé noci po domě. Jsem přesvědčená, že jí na cestě stářím pomohl zvládnout i bolesti kloubů a zad, které měla.
Emmička zemřela v loni v prosinci po více než šesti letech u nás.
Věřím, že všichni psi, které jsme měli v péči, nakonec našli svoji spokojenost a klid. Moje základní ingredience pro získání důvěry zraněné psí duše jsou láska, kvalitní maso a konopí.
